Brno je zlatá loď

 

"Brno je zlatá loď, za děvčaty z Brna choď, jsou hezká, mladá, chytrá, věrná". Takto proslavil brněnské kocóry Ivan Mládek.

 

 

Brňáci by to řekli jinak:

 

Brno to je náš šíf zlaté,

borky só tu prdelaté.

Kam se hrabe na Brno

Prágl, Plzeň, Ústí,

kdo nemá v budce větrno,

ten se v Brně spustí.

 

 


Dočetl jsem se nedávno, že nějací experti se po dlouhém zkoumání shodli na několika bodech, kterými by se dal charakterizovat Brňák. Mám dojem, že autorem základu tohoto textu je Borek Kapitančík alias Flajboj Eda. Tak vám to zkusím přetlumočit předsametovou brněnštinou:

 

 

Brňák je spokojené, že všecky historické památky svého Štatlu zvládne oběhnót za tři hoďky a koštuje ho to dohromady asi tak kilo

 

 

Brňák je spokojené, že za normální desítku škopek v obyčejnéch palušách včetně centra nevyplázne o moc víc, než 30 kaček. No prská, když cena poledního menu přesahuje jednu jeho stravenku.

 

 

Brňák je spokojené, že skoro všecky nápisy v jeho městě só jednojazyčné, teda české. Mluví celkem normální češtinó, skoro nic neprotahuje, skoro nic nezkracuje. Je hrdé na to, že používá taky slova, které nejsó známé mimo Štatl a které nesó označení "hantec".

 

 

Brňák venkovany aj cizince toleruje, ale nevyhledává. A protože mu nic nepřinášijó, nijak se před nima neponižuje, ale ani je neodírá. Je rád, že jich néni moc, štatl je o víkendech celkem prázdné a dá se v klidu vychutnávat.

 

 

Brňák si dává scuka s lonťákama (skoro všichni mimo Brno) před nádrem (hlavním nádražím) pod hodinama. S Brňákama pak zásadně na Čáře (ulice Česká) pod hodinama, u penisu zvaného Brněnské orloj na Svoboďáku nebo u kuňafy na Moraváku (socha Jošta na Moravském náměstí). Brňák ví, že vzhledem k velikosti jeho Štatlu, narazí v centru dycky na nekolik známéch.

 

 

Brňák je spokojené, že ať už se z centra svého Štatlu rozběhne na jakókoli stranu,  nasmykuje za chvilku do lesa nebo na pole a to dřív, než mu dojde dech.

 

 

Brňák ví, že když v Brně hlásijó dopravní špičku, je ucpanéch pět ulic kolem centra a výpadovky na Prahu, Vídeň a Svitavy. Samotné centrum je dík svém úzkém uličkám ucpané pokaždé, dyž do něho vjedó víc než čtyry větší auta zásobování.

 

 

Brňák je hrdé na to, že se v jeho štatlu nachází jediné opravdu použitelné výstaviště v celým Česku. Proto nikam nejezdí a čeká, až mu nové trendy na Veletrhu ukážó ti ostatní.

 

 

Brňák je sice spokojené, že žije ve městě s největším počtem vysokéch škol, ale ví, že tym trpí jedinečná atmosféra jeho Štatlu, a počešťuje se aj brněnská mluva.

 

 

Brňák ví, že jeho město hostí Velkó cenu silničních motocyklů. Sám ji často sleduje zpoza plota nebo v bedně, protože cena vlezného přesahuje jeho roční rozpočet určené na kulturní akce. Podobně je na tym aj s brněnskó Kometó.

 

 

 

Brňák si pochvaluje možnosti koupání ve svém Štatlu a nikdy neopomene zdůraznit betálné vyžití u brněnského Priglu. A to aj když ví, že voda v něm je nekdy pěkně zelená.

 

 

Brňák má pocit, že vegetuje ve velmi pěkném městě.

 

 

 

Proč se tímto tématem vůbec zabývám? Mám to štěstí (?), že se vyskytuji současně ve dvou jihomoravských městech, v Brně a ve Znojmě. A zejména Znojmáci se mne na Brno a zejména na brněnštinu často ptají. Žijí totiž ve zvláštní představě, že každý správný Brňák fandí Kometě, pije výhradně Starobrno a umí mluvit brněnským hantecem.

 

 Hlavní menu