Storka vo brabčákovi

Volný překlad do moravštiny

Byla kaltna jak sviňa. Dyž by nekdo flusl, zhučel na kródu štykl ajsůvky. Krpaté jungšálové brabčák hodil přemysla, kde splašit ňákó chálku.

Byla velká zima. Když by někdo plivnul, spadl by na zem kousek ledu. Malý mladý vrabec uvažoval, kde by sehnal něco na zub.

Valdna byla pustevna, enom sem tam nejaké bezďák zkóšel pod bílym sajrajtem vyšťórat gample. Brabčák lítal po valdně, no splašil akorát kulový. Byl z teho celé ucaplované. Hodil sicnu na haluz. Čučka na hródu a zmerčil krávu jak cháluje senisko. Pila za ňó a esi by si mohl zobnót. A póští sladký sliny, že je pěkná koňa a že tak betelný augle už dlóho nezgóml.

Les byl prázdný, jen tu a tam se snažil nějaký otrapa nalézt pod sněhem nějakou houbu. Vrabčák létal po lese, ale nenašel nic. Jen se unavil. Sedl si na větev. Podíval se dolů a uviděl krávu, jak žere seno. Letí k ní a ptá se, jestli si může také zobnout. A lichotí jí, že je dobře rostlá a že tak krásné oči již dlouho neviděl.

A kráva že je to v cajku. Enom ať dává majzla, aby na ňho nehňápla. A vrabčisko cháloval a cháloval. Až měl tak plné bauchec, že už nezmákl vodfrčet. Zatuhl tam jak blča v ajskisně. A měl bobky, aby nenatahl ráfky.

Kráva na to, že samozřejmě. Jen ať dává pozor, aby ho nezašlápla. A vrabec zobal a zobal. Až měl tak plné břicho, že se již nedokázal vznést. Ztuhl tam jak polévka v lednici. Měl strach, aby nezemřel.

Kráva dofutrovala. A že pude na domášov. Jak vystartovala, zaškrundalo jí ve vampně a hodila hnědku. Hnědka měla tak betélné azimut, že zahučela rovnó na ztuhlé vrabčisko. Temu začla bét za chvilec hicna. Nahodil těžké radovanec, že nezakalí. A začal zongčit na celý kolo.

Kráva přestala žrát. A že se vrátí domů. Jak se rozběhla, zakručelo jí v břichu a uplácla kravinec. Kravinec spadl zrovna na ztuhlého vrabčáka. A ten se za chvíli rozehřál. Zaradoval se, že nezemře. A začal cvrlikat na celé kolo.

Kolem si to zrovna hrnula liška zrzoňa. Ovarama zapsala ty vrabčákovy betelný zonky. Doklapala bližéc a plótvó rozrépla hnědku. Zahlásila vrabčiskovi zdarjaxsviňa a teho pechfógla si naládovala za žebřík.

Šla okolo liška. Uslyšela ten vrabčákův zpěv. Přišla blíž a tlapou rozhrnula kravinec. Slušně vrabčáka pozdravila a slupla jej.

Finišová gómka: Dyž na tebe někdo hodí hnědku, muže ti tym aji helfnót. A dyž tě někdo vytahne ze sajrajtu, nemusí to byt zrovna kema.

Poučení na závěr: Když se na tebe někdo vyprdne, může ti to pomoci. A když tě někdo vytáhne z bryndy, nemusí to být zrovna kamarád.

Hlavní menu