Žilkovo dubisko

(š) Borek

Volný překlad do moravštiny následuje dole

Bévalo nebévalo, v oltovéch járech dyž eště nebylo emhádéčko, na štrece z Rohatca do Bzenca fest pajtlovala čórkařská sajtna. Jednó toho ale strážnický véšky začly mět plný kelcny a tak daly na sígry ufachčit levandulu.

Na žebřiňák pod plachtu nafulili skvadru vojclů s kvérama a hodili abfárt vod zámoša. V prostředku valdny naráz před kárkó vzhöpne čórkař a melduje: „Zahamuj nebo to do tebe našiju!“ Skorem to vyšlo, kdyby jeden móňala nevystrčil makovicu moc brzy. Skrčkař to zmerčil, hodil salto do křa a balil dekle. Vojcli nastartovali řachačku direkcijón šóší až zavařili laufy, ale dlóho to vypadalo na felu.

Rambósci klapali valdnó celó noc, ale týpka né a né vyhmátnót. Tak si nakonec gecli pod velký dubisko a hodili rauchpauzu. Naráz jednému prótkovi kapla na pazóru červená. Augle auf a v haluzách našli akorát tuhýho grázla. Štréchlo ho to při tý řachačce a borec ve finišu zagrebnul mezi žaludama. A protože se mu hókalo Žilka, je to dodneska Žilkovo dubisko.
 

Žilkův dub

Volný překlad do moravštiny

Bévalo nebévalo, v oltovéch járech dyž eště nedrandilo emhádéčko, na štrece z Rohatca do Bzenca fest pajtlovala čórkařská sajtna. Jednó toho ale strážnický véšky začly mět plný kelcny a tak daly na sígry ufachčit levandulu.

Bylo nebylo, za starých časů, kdy ještě nejezdila veřejná doprava, na cestě z Rohatce do Bzence intenzivně kradla zlodějská družina. Jednou toho začala mít strážnická šlechta plné zuby a tak na ty darebáky vymysleli léčku.

Na žebřiňák pod plachtu nafulili skvadru vojclů s kvérama a hodili abfárt vod zámoša. V prostředku valdny naráz před kárkó vyhópne čórkař a melduje: „Zahamuj nebo to do tebe našiju!“ Skorem to vyšlo, kdyby jeden móňala nevystrčil makovicu moc brzy. Skrčkař to zmerčil, hodil salto do křa a balil dekle. Vojcli nastartovali řachačku direkcijón šóší až zavařili laufy. Vypadalo to na felu.

Na vůz pod plachtu nalodili skupinu vojáků s puškama a odjeli od zámku. Uprostřed lesa najednou před vůz vyskočí zloděj a volá: "Zastav nebo to do tebe vystřílím!" Skoro to vyšlo, kdyby jeden trouba nevystrčil hlavu moc brzo. Podrazník to uviděl, udělal salto do křoví a zmizel. Vojáci začali střílet do přímo do houští až zavařili hlavně. Vypadalo to na nezdar.

Rambósci klapali valdnó celó noc, ale týpka né a né vyhmátnót. Tak si nakonec gecli pod velký dubisko a hodili rauchpauzu. Naráz jednému prótkovi kapla na pazóru červená. Augle auf a v haluzách našli akorát tuhýho grázla. Štréchlo ho to při tý řachačce a borec ve finišu zagrebnul mezi žaludama. A protože se mu hókalo Žilka, je to dodneska Žilkovo dubisko.

Chlapiska procházeli les celou noc, ale chlápka ne a ne najít. Tak si nakonec sedli pod dub a udělali si přestávku. Tu jednomu z nich kápla na ruku krev. Podívali se nahoru a ve větvích našli již mrtvého zloděje. Zasáhli ho při střelbě a nakonec zemřel mezi žaludy. A protože se jmenoval Žilka, je to dodnes Žilkův dub.

Žilkův dub nese jméno loupežníka 

Původní text

Na frekventované cestě z Rohatce do Bzence kdysi řádívala loupežnická banda. Díky ní se jednomu ze stromů říká Žilkův dub. Jak ke svému jménu přišel? Všechno začalo v momentě, když už strážnické vrchnosti došla s loupežníky trpělivost a nechala na ně nachystat léčku. Na inkriminovanou cestu se vydal formanský vůz, do kterého se pod plachtu schovali po zuby ozbrojení vojáci. Uprostřed lesa se najednou před vozem objevil loupežník a hned křičí: „Stát nebo střelím“. Už to vypadalo, že se podle plánu přiblíží až k vozu a bude lapen, jeden neopatrný voják ale vykoukl příliš brzo, loupežník ho uviděl, skočil do houští a zmizel. Vojáci začali směrem k tomu místu střílet jako diví, při prohledávání lesa žádného loupežníka nenašli – ani živého, ani mrtvého. Ráno si unaveni sedli pod vysoký dub a v tom jednomu z nich kápla na ruku krev. V husté koruně stromu pak našli mrtvolu – nepochybně patřila loupežníkovi. Jedna ze střel ho přece jen dostala a zraněný muž se schoval na stromě, kde ale nakonec vydechl naposledy. A protože se dotyčný lupič jmenoval Žilka, dubu se od těch časů říká Žilkův.