Do grilkový noci koc nedodéchala

(š) Borek K.

Volný překlad do moravštiny následuje dole


V tech járech, kdy se eště ve šporheltu fajrovalo holcnó a kdy všecka chálka byla bio, měl jeden balíkář v Dolních Dunajovicách nad futrama do baráku gypsovó bildnu s lvicó.

 

Když jeho stařka vytlačila maló žabu, zameldovala jí nad betló první suďála, že bude kocór, druhá, že bude plná lovů a třetí zahlásila podělávku, že až bude mět dvě pětky járů na tachálu, valí kvůli lvici pod divizny. Tata vatař se temu akorát pecnil a druhé deň to vyhodil z palice.


V deň, dyž jí byly dvě pětky jařin, se grilovala. Tata zbuntoval na to mecheche celé lont. Dyž večer koňadra celá natěšená na gólovó noc vyklapala s mlaďochem před forhaus, odlópla se ta gypsová Elza. Migla ju po štrycli tak, že felčar mohl akorát zahlásit: Konečná! Dohukaná sajtna bičovala na domášov.

 

Mladé sokolík z teho byl hotové a rozdéchával to eště hodně dlóho. Tata si naráz nalistoval v harddisku, co to ta šprajcbaba tenkrát hantýrovala. Ale už bylo po fajruntu, padlo víko a v Dunajovicách o té tragošce hanykujó doteďka.

 

 

Dívka se svatební noci nedožila

Volný překlad do moravštiny


V tech járech, kdy se eště ve šporheltu fajrovalo holcnó a kdy všecka chálka byla bio, měl jeden balíkář v Dolních Dunajovicách nad futrama do baráku gypsovó bildnu s lvicó.

 

V dobách, kdy se ještě v kamnech topilo dřevem a všechno jídlo bylo bio, měl jeden boháč v Dolních Dunajovicích nad dveřma reliéf se lvicí.

 

Když jeho stařka vytlačila maló žabu, zameldovala jí nad betló první suďála, že bude kocór, druhá, že bude plná lovů a třetí zahlásila podělávku, že až bude mět dvě pětky járů na tachálu, valí kvůli lvici pod divizny. Tata vatař se temu akorát pecnil a druhé deň to vyhodil z palice.

 

Když jeho žena porodila děvče, prohlásila jí nad postelí první sudička, že to bude krasavice, druhá, že bude mít hodně peněz a třetí řekla kletbu, že až jí bude dvacet let, zemře kvůli lvici. Boháč se tomu akorát zasmál a druhý den na to zapomněl.


V deň, dyž jí byly dvě pětky jařin, se grilovala. Tata zbuntoval na to mecheche celé lont. Dyž večer koňadra celá natěšená na gólovó noc vyklapala s mlaďochem před forhaus, odlópla se ta gypsová Elza. Migla ju po štrycli tak, že felčar mohl akorát zahlásit: Konečná! Dohukaná sajtna bičovala na domášov.

 

V den, kdy jí bylo dvacet, se vdávala. Otec pro tuto oslavu celou vesnici. Když večer dívka těšící se na svatební noc vyšla s mládencem před vchod do domu, odloupla se ta sádrová Elza. Praštila ji do hlavy tak, že lékař mohl akorát konstatovat: Konec! Vyděšená společnost se rozeběhla do svých domovů. 

 

Mladé sokolík z teho byl hotové a rozdéchával to eště hodně dlóho. Tata si naráz nalistoval v harddisku, co to ta šprajcbaba tenkrát hantýrovala. Ale už bylo po fajruntu, padlo víko a v Dunajovicách o té tragošce hanykujó doteďka.

 

Mladý muž byl z toho vyřízený a smiřoval se s tím ještě hodně dlouho. Otec si najednou vzpomněl, co ta nepřejícná baba tehdy řekla. Ale už bylo po všem, vše skončilo a v Dunajovicích si o té tragedii vyprávějí dodnes.

 

 

Nevěstu zahubil lev, jak prorokovala sudička

Původní text


Jeden z bohatých selských domů v Dolních Dunajovicích kdysi zdobila velká sádrová lvice umístěná nad vchodem. Právě majiteli tohoto výstavního domu se narodila dcerka. Jedna ze sudiček jí předpověděla do vínku krásu, druhá bohatství a třetí - poslední, že v den své plnoletosti zemře a o život že ji připraví lev.


Bohatý sedlák se ale předpovědi vysmál a na proroctví brzy zapomněl. V den svých jedenadvacátých narozenin slavila bohatá a hezká sedlákova dcera nejen výročí narození, ale i svatbu. Hrdý otec na veselku pozval celou vesnici.


Když navečer vyšla šťastná novomanželka se svým ženichem na zápraží, spadla ozdobná sádrová lvice přímo na nevěstu a zabila ji. Zaražení svatební hosté se rozutekli domů a nešťastný ženich dlouho stál zdrcený nad svou mrtvou mladou ženou.

 

Teprve teď si nešťastný otec vzpomněl na předpověď sudičky a vyčítal si, že jí nevěřil. Ale už bylo pozdě. Rodiče dcery, která tak tragicky přišla o život, dům okamžitě prodali a odstěhovali se. Ještě dlouho se prý v Dunajovicích na tu nešťastnou událost vzpomínalo.

 

Hlavní menu