Hlavní menu

Tak dlouho chodíš s džbánem pro vodu, až se ucho utrhne

Volný překlad do moravštiny

Na berglu v Kykyryksdorfu, v jedné špicové šochtli, lajfčily dvě Mausny. Valily samý spářky: Vandry do rumunska, lak na rakve, čurabely cinklý áčkem, nebo bíló baldu. A fókaly čódy, kerý jim dovalila oldmutra z pajtlu, dyž byla za čáró v Rajchu.

Na kopci v Kohoutovicích v jedné pohodlné krabici žily dvě Myšky. Často požádaly oslavy: Pily rum, fernet, nápoje míchané s alkoholem nebo domácí slivovici. Kouřily cigarety, které pro ně ukradla babička, když byla za hranicemi v Rakousku.

Vegetil tam s nima Micmen. Měl sice sice hafo járů na tachálu, aj tak to byl těžce hrubé sáček. Štryclu měl zarostló jak šipkatý kingálstvo, chlupaté džíndres vytahané jak péro vod divana a celé deň byl zaparkované na sicně s jednó baterkó nastraženó, aby měl všecko v merku, a srkal k temu červa nebo bělidlo.

Žil tam s nimi i Kocour. Byl už sice starý, ale i tak to byl stále tvrďák. Hubu měl zarostlou jak šípkové království, kožich měl vytahaný jak péro z gauče a celý den spal na sedačce s jedním okem otevřeným, aby měl přehled, co se kde děje, a popíjel k tomu červené nebo bílé víno.

Jednó, dyž Mausna valila na rytych položit kábl, zgómla, že Micmen zaséc háže chrupnu a že by mohla hodit lakmus na ten vajnoš. “Máš mozkovó dietu?” hodila jí dotazník druhá Mausna. “To ti dlachním kolky, až tě Micmen špizne, hodíš lajfce mávačku takovym fofrem, jak hnědka do retycha. To nebude lalačučka”, hókla. Prvá Mausna hodila těžké lochec: ”Nedělé můru, Micmen je plusově proladěné, před chviló zachléstl suché vohryzek a teď gróňá, jak dyby tlačil mraky.”

Jednou, když šla Myška na záchod na velkou stranu, viděla že Kocour zase spí a že by mohla to jeho víno ochutnat. “Jsi hloupá?” zeptala se jí druhá Myška. “To ti držím palce, až tě Kocour uvidí, rozloučíš se se životem tak rychle, jako když se lejno spláchne do záchodu. To nebude pěkná podívaná”, řekla jí. První Myška se jí ale vysmála a praví: “Nestraš, Kocour je dobře naladěný, před chvílí zalil suché hrdlo a teď spí, jak zabitý.”

A tak První Mausna valila hodit koštec. Dyž se domóňala k sicně, už kóřila, že to byla pasová gómka. Micmen na ňu hópl a vysadil ji betelnó mixnu. Zábóřil na ňu na plný kyble: “Tak ty si ten nixmochr, co mně chce čórnót moje Božolé de jonatán?”

A tak šla první Myška ochutnat. Když se doplížila k sedačce, už věděla, že to byl hloupý nápad. Kocour na ni skočil a Myška dostala pořádný výprask. Zařval na ni: “Tak ty jsi ten nefachčenko, co mi chce ukrást moje jablečné víno?”

Mausně valila s auglí slaná vasrovica, jak dyž prdne prigl a házela slibotechnu, že už bude dobrman. Micmen si chvilec nechal scat na vanilky, požvékal ju trochec v rypálu a potym ju flusl curyk do šochtle. Mausna dostala vod kamošky první helfku a házela děkovanec, že je v ókeju a hókla si pod fifku, že už nikdá nebude štengrbacil.

Myšce tekly z očí slzy, jako když praskne přehrada a slibovala, že už bude hodná. Kocour si chvíli nechal lichotit, trochu ji požvýkal v tlamě a potom ji plivl zpátky do krabice. Myška dostala od kamarádky první pomoc a děkovala, že je v pořádku a řekla si, že už nikdy nebude provokovat.

Hlavní menu