Bajka o oslovi

Volný překlad do moravštiny

Před těžkéma járama, dyž eště přes štatl hrnuly enem hajtry s žebřiňákem místo šmyrglu, se desi v Jóbsku dohókali staré dóda s jeho vnukem, krpatým kindošem. Vemó vosla a povalijó na Zelňák bóchnót ňáký cajky, aby měli plonkovní love, až bude chtět jungšál klapat do bódy. A tak valili.

Před mnoha lety, ještě když jezdily jen koně s vozem místo tramvaje, se někde v Jundrově domluvil dědeček se svým vnukem, malým chlapcem. Vezmou osla a pojedou na Zelný trh prodat nějaké věci, aby měli peníze navíc, až bude chtít mladý chodit do školy. A tak jeli.

Jungšál házel sicnu na voslovi a rasken razil šórem. Smykovali přes Šrajbec, kde před fabaló móňali borci co házeli blesk na špinku a hantýrujó: “Dódo, máš olt haksny. Jak to, že datel sicní na voslovi a ty valíš po svéch?” Staré s mladym hodili přemysla, že majó asi recht, a tak ufachčili rošádu.

Mladý seděl na oslovi a starý šel pěšky. Procházeli přes Pisárky, kde se před továrnou potulovali kouřící chlapi a říkají: "Dědo, máš staré nohy. Jak to, že děcko sedí na oslovi a ty jdeš po svých?" Starý s mladým se zamysleli, že asi mají pravdu, a prohodili se.

A tak šmatlali dál, kolem Rivecu, kde se cédala sajtna koc a ty zahlásily: “Chudák malé šropál, musí valit šórem a dóda si veze gébiš na voslovi jak ňáká véška.” Mladé se starym zas chvilec šrotovali štrycló a vygómali, že rači budó smykovat šórem voba.

A postupovali dál okolo Riviéry, kde se koupala skupina dívek a ty řekly: "Chudák malé děcko, musí jít pěšky a dědek si veze zadek na oslovi jako nějaký pán. Mladý se starým zase chvíli usilovně přemýšleli a usoudili, že raději půjdou pěšky oba.

Kósek vod Ronda, kde zrovna ubóchla Kometa Spartě rukavicu, valijó na domášov špicově proladění kolíci a házijó lochec. “Ste pobóchaní? Máte vosla a valíte voba šórem! Máte v gebeni pustevnu!” Ti dva zaséc zgómli, že majó asi recht, a tak hodili na vosla sicnu do holpeca.

Kousek od Ronda, kde zrovna dala Kometa Spartě pět gólů, odchází domů výborně naladění mladíci a smějí se: "Jste praštění? Máte osla a jdete pěšky! Jste hloupí!" Ti dva zase viděli, že mají asi pravdu, a tak se posadili na osla oba.

Dyž už byli kósek vod Role, tak je zčóhli Plotňáci, co zrovna valili z pajtlu, a hážó jim dotazník. “Ste móky! Dyť ten vosel vám zagrebuje z teho kvichta do sňa! Hoďte špízuňk, jak se mu klepó pastelky.” Svišť s dódó si hókli, že majó taky recht a že rači vosla ponesó na cemru.

Když už byli kousek od Hlavního nádraží, tak je uvidělo Plotňáci, kteří se zrovna vraceli z výpravy na ovoce, a ptají se: "Jste nemožní! Vždyť vám osel pojde z té váhy! Podívejte se, jak se mu klepou nohy." Hoch s dědkem si řekli, že mají také pravdu a raději ponesou osla na zádech. 

No dyž chceli přetraverzovat Švarcavu, tak vosel chytl z teho vasru fedry, vycukl se jim s klepet a zahučel tam jak žóžel do blata. A že negómal házet kraula, tak v tu ranu byl ťuhýk.

Ale když chtěli překonat Svratku, dostal osel z té vody strach, vytrhl se jim z rukou a spadl tam jak žížaly do bahna. A protože neuměl plavat, brzy byl mrtvý.

Finišová gómka: Nikdy si nešplhneš u všeckéch.

Poučení: Nikdy se nezavděčíš všem.

Hlavní menu