Storka vo voslovi
(š) Jura N.
Volný překlad do
moravštiny následuje dole
Před těžkéma járama, dyž eště přes štatl hrnuly enem hajtry s žebřiňákem místo
šmyrglu, se desi v Jóbsku dohókali staré dóda s jeho vnukem, krpatým kindošem.
Vemó vosla a povalijó na Zelňák bóchnót ňáký cajky, aby měli plonkovní love, až
bude chtět jungšál klapat do bódy. A tak valili.
Jungšál házel sicnu na voslovi a rasken razil šórem. Smykovali přes Šrajbec, kde
před fabaló móňali borci co házeli blesk na špinku a hantýrujó: “Dódo, máš olt
haksny. Jak to, že datel sicní na voslovi a ty valíš po svéch?” Staré s mladym
hodili přemysla, že majó asi recht, a tak ufachčili rošádu.
A tak šmatlali dál, kolem Rivecu, kde se cédala sajtna koc a ty zahlásily:
“Chudák malé šropál, musí valit šórem a dóda si veze gébiš na voslovi jak ňáká
véška.” Mladé se starym zas chvilec šrotovali štrycló a vygómali, že rači budó
smykovat šórem voba.
Kósek vod Ronda, kde zrovna ubóchla Kometa Spartě rukavicu, valijó na domášov
špicově proladění kolíci a házijó lochec. “Ste pobóchaní? Máte vosla a valíte
voba šórem! Máte v gebeni pustevnu!” Ti dva zaséc zgómli, že majó asi recht, a
tak hodili na vosla sicnu do holpeca.
Dyž už byli kósek vod Role, tak je zčóhli Plotňáci, co zrovna valili z pajtlu, a
hážó jim dotazník. “Ste móky! Dyť ten vosel vám zagrebuje z teho kvichta do sňa!
Hoďte špízuňk, jak se mu klepó pastelky.” Svišť s dódó si hókli, že majó taky
recht a že rači vosla ponesó na cemru.
No dyž chceli přetraverzovat Švarcavu, tak vosel chytl z teho vasru fedry,
vycukl se jim s klepet a zahučel tam jak žóžel do blata. A že negómal házet
kraula, tak v tu ranu byl ťuhýk.
Finišová gómka: Nikdy si nešplhneš u všeckéch.

Bajka o oslovi
Volný překlad do moravštiny
Před těžkéma járama, dyž eště přes štatl hrnuly enem hajtry s žebřiňákem místo
šmyrglu, se desi v Jóbsku dohókali staré dóda s jeho vnukem, krpatým kindošem.
Vemó vosla a povalijó na Zelňák bóchnót ňáký cajky, aby měli plonkovní love, až
bude chtět jungšál klapat do bódy. A tak valili.
Před mnoha lety, ještě když jezdily jen koně s
vozem místo tramvaje, se někde v Jundrově domluvil dědeček se svým vnukem, malým
chlapcem. Vezmou osla a pojedou na Zelný trh prodat nějaké věci, aby měli peníze
navíc, až bude chtít mladý chodit do školy. A tak jeli.
Jungšál házel sicnu na voslovi a rasken razil šórem. Smykovali přes Šrajbec, kde
před fabaló móňali borci co házeli blesk na špinku a hantýrujó: “Dódo, máš olt
haksny. Jak to, že datel sicní na voslovi a ty valíš po svéch?” Staré s mladym
hodili přemysla, že majó asi recht, a tak ufachčili rošádu.
Mladý seděl na oslovi a starý šel pěšky.
Procházeli přes Pisárky, kde se před továrnou potulovali kouřící chlapi a
říkají: "Dědo, máš staré nohy. Jak to, že děcko sedí na oslovi a ty jdeš po
svých?" Starý s mladým se zamysleli, že asi mají pravdu, a prohodili se.
A tak šmatlali dál, kolem Rivecu, kde se cédala sajtna koc a ty zahlásily:
“Chudák malé šropál, musí valit šórem a dóda si veze gébiš na voslovi jak ňáká
véška.” Mladé se starym zas chvilec šrotovali štrycló a vygómali, že rači budó
smykovat šórem voba.
A postupovali dál okolo Riviéry, kde se
koupala skupina dívek a ty řekly: "Chudák malé děcko, musí jít pěšky a dědek si
veze zadek na oslovi jako nějaký pán. Mladý se starým zase chvíli usilovně
přemýšleli a usoudili, že raději půjdou pěšky oba.
Kósek vod Ronda, kde zrovna ubóchla Kometa Spartě rukavicu, valijó na domášov
špicově proladění kolíci a házijó lochec. “Ste pobóchaní? Máte vosla a valíte
voba šórem! Máte v gebeni pustevnu!” Ti dva zaséc zgómli, že majó asi recht, a
tak hodili na vosla sicnu do holpeca.
Kousek od Ronda, kde zrovna dala Kometa Spartě
pět gólů, odchází domů výborně naladění mladíci a smějí se: "Jste praštění? Máte
osla a jdete pěšky! Jste hloupí!" Ti dva zase viděli, že mají asi pravdu, a tak
se posadili na osla oba.
Dyž už byli kósek vod Role, tak je zčóhli Plotňáci, co zrovna valili z pajtlu, a
hážó jim dotazník. “Ste móky! Dyť ten vosel vám zagrebuje z teho kvichta do sňa!
Hoďte špízuňk, jak se mu klepó pastelky.” Svišť s dódó si hókli, že majó taky
recht a že rači vosla ponesó na cemru.
Když už byli kousek od Hlavního nádraží, tak
je uvidělo Plotňáci, kteří se zrovna vraceli z výpravy na ovoce, a ptají se:
"Jste nemožní! Vždyť vám osel pojde z té váhy! Podívejte se, jak se mu klepou
nohy." Hoch s dědkem si řekli, že mají také pravdu a raději ponesou osla na
zádech.
No dyž chceli přetraverzovat Švarcavu, tak vosel chytl z teho vasru fedry,
vycukl se jim s klepet a zahučel tam jak žóžel do blata. A že negómal házet
kraula, tak v tu ranu byl ťuhýk.
Ale když chtěli překonat Svratku, dostal osel
z té vody strach, vytrhl se jim z rukou a spadl tam jak žížaly do bahna. A
protože neuměl plavat, brzy byl mrtvý.
Finišová gómka: Nikdy si nešplhneš u všeckéch.
Poučení: Nikdy se nezavděčíš všem.

Hlavní menu
|