Jak šlofčí zvěřina

(š) Borek K.

Volný překlad do moravštiny následuje dole

Jedničkó v nedařbě zalomit je mezi cucavéma natutáč sloňál africké. Gróňá névéš dvě hoďky za den. Dyž má sajtna elefantů fedry, nezalomí klíďo i dva dny. Chobotnatcom se taky nikdy v lajfu nic nezdá. A to je levandula, páč při snách se do mozkovny ukládajó informace. Těžká divizna je, že navzdory temu majó sloňáli betelnýho pamatováka.

Na vopačným konečníku pomyslnýho žebříka sicnijó lítací mausny – netopýrský. Šlófčijó bez čtyř hoděk celé den.

V zajetí, když havěť nemusí shánět pracně chálku do bazénku, chrní ještě dýl. Lenochodské třeba v zólošce zalomí aji na dvacet hodin. V pralesi má smolíka, tam chrní enom deset. Chálka sama nedoklape.

Delfínském a óbrfišlám zase fachčí při šlófčení střídavě jenom půlka mozkovny. Ta půlka, kerá je auf, dává majzla, aby se fišla pravidelně vynořila z vasru aus, nezpolykala andělíčky a nehodila lajfce mávačku.

Jak šlofčí zvěřina

Volný překlad do moravštiny

Jedničkó v nedařbě zalomit je mezi cucavéma natutáč sloňál africké. Gróňá névéš dvě hoďky za den. Dyž má sajtna elefantů fedry, nezalomí klíďo i dva dny. Chobotnatcom se taky nikdy v lajfu nic nezdá. A to je levandula, páč při snách se do mozkovny ukládajó informace. Těžká divizna je, že navzdory temu majó sloňáli betelnýho pamatováka.

Na prvním místě v neschopnosti spát je mezi savci určitě slon africký. Spí nejvýše dvě hodiny za den. Když má skupina slonů strach, nespí klidně i dva dny. Chobotnatcům se také v životě nic nezdá. A to je chyba, protože při snech se do hlavy ukládají informace. Zajímavé je, že navzdory tomu mají sloni dobrou paměť.

Na vopačným konečníku pomyslnýho žebříka sicnijó lítací mausny – netopýrský. Šlófčijó bez čtyř hoděk celé den.

Na opačném konci pomyslného žebříčku se umístily létající myši - netopýři. Spějí bez čtyř hodin celý den. 

V zajetí, když havěť nemusí shánět pracně chálku do bazénku, chrní ještě dýl. Lenochodské třeba v zólošce zalomí aji na dvacet hodin. V pralesi má smolíka, tam chrní enom deset. Chálka sama nedoklape.

V zajetí, kdy zvířata nemusí shánět pracně jídlo do břicha, spí ještě déle. Lenochod třeba v zoologické zahradě zaspí i na dvacet hodin. V pralese má smůlu, tam spí jen deset. Jídlo samo nepřijde.

Delfínském a óbrfišlám zase fachčí při šlófčení střídavě jenom půlka mozkovny. Ta půlka, kerá je auf, dává majzla, aby se fišla pravidelně vynořila z vasru aus, nezpolykala andělíčky a nehodila lajfce mávačku.

Delfínům a velrybám zase pracuje při spánku střídavě jedna polovina mozku. Ta polovina, která je vzhůru, dává pozor, aby se ryba pravidelně vynořila z vody ven, nespolykala andělíčky a nezemřela.

Zvířecí spáči

Původní text

Mezi savci je rekordním nespavcem slon africký. Spí nejvýše dvě hodiny denně. Když je stádo vyděšené, obejdou se sloni bez spánku celé dva dny. Zajímavé je, že sloni zřejmě postrádají fáze spánku, ve kterých se lidem i zvířatům zdají sny. Je to s podivem, protože právě v této fázi spánku se v mozku ukládají do paměti informace.. Sloní paměť je navzdory absenci snů příslovečná. Na druhé straně žebříčku zvířecích spáčů trůní netopýři. Tráví spánkem 15 až 20 hodin. Někdy máme o spánku živočichů zkreslené představy, protože vycházíme z pozorování zvířat chovaných v zajetí. Tam nemají zvířata co dělat, nemusejí shánět potravu, a tak prospí mnohem více času. Například o lenochodech řada encyklopedií tvrdí, že prospí 15 až 20 hodin denně. To však platí pro lenochody v zoo. Při sledování lenochodů v pralese se ukázalo, že spí necelých 10 hodin denně. Delfíni a další kytovci spí střídavě vždy jen na jednu polovinu mozku. Bdící mozková hemisféra hlídá, aby zvíře v pravidelných intervalech vyplouvalo na hladinu, nadechlo se a neutopilo se.