Brněnské kózelné dekle

(c) Trachťa

Volný překlad do moravštiny následuje dole

 

Je temu asi tak štyrycet járů, co sem klapal z Role na Čáru na trajf a zgóml, že na Římáku stepuje sajtna čumilů. Věčinó jungšálky, nekolik jungšálů a mektající borec asi tak třicet járů na tachálu. Hodil sem stopku a nastražil ovary. A borec hantýrovat baj voko takto:

„V krajském městě Brně máme čtyry starobylé kózelné dekle vod kanálů. Každé ten dekl vám helfne s nějakó tó životní těžkosťó. My je spolem všecky obejdeme a prubneme. První vám helfne s lávstory, druhé s hoknó, třetí s rantálama a dyž vlezete na ten čtvrté, pude vám biflovačka jedna malina.“

„A co je to tá hokna a rantále?“ hodí dotazník jedna z jungšálek.

„Aha, já jsem zapomňél, že néste z Brna. Hokna je makačka a rantále só prachy.“

„A kde se vzala ta jejich kózelná moc?“ háže diviznu jungšál s dlóhéma harizónama.

„No říkajó, že v těžkéch padesátéch járech se jeden velebníček modlil vo pomoc vobyčejném lidem. A ve snu se mu zjevil andělské a zahlásil, že veliké Otec z nebála mu dal takovéto befel: Voběhneš kanálovy dekle na tych a tych štyrech tymplech v centru Brna a požehnáš je znamením krucifixa. No a vod tý doby to fachčí.

Tak a valíme k tym deklom. Ale bacha, nekeré dekle só na blbéch tymplech, ať vás nezramuje nejaké nafókanec v autě.“

A sajtna vyrazila. A při té šóračce jim ten borec enem tak lážo plážo hantýroval, že tadyk je káď Parnas, tadyk rathaus a ten má ve forhózu krokóša s kolcem a na fasádě šédrem fiálu, … Až doklapali k lávstorydeklu, dali si stopku. Jungšálky hóply do lajny a pomaly špacírovaly přes ten dekl. Jungšáli se lochčili pod frňák, ale nakonec naklapali k deklu taky. Co dyby to fakt fachčilo. A taky by na ně jungšálky blbě čuměly.

Potym vodklapali k hoknovymu deklu a já hasil na Čáru na trajf. Už sem měl sekeru. Takovó sajtnu sem v tym járu zgóml eště nekolikrát.

No, přesypalo se čtyrycet járů a ve Štatlu ufachčili hafo moderny. Tří kózelné delke só pali. Enom jeden je furt na svojém placu. Na sviňu je to dekl bichlovací. Pro mě už na nic a dnešní jungšáli, kerém by to aji helflo, takovó strorku nezbaštijó.

 Hlavní menu

Brněnské kouzelné poklopy

Volný překlad do moravštiny

Je temu asi tak štyrycet járů, co sem klapal z Role na Čáru na trajf a zgóml, že na Římáku stepuje sajtna čumilů. Věčinó jungšálky, několik jungšálů a mektající borec asi tak třicet járů na tachálu. Hodil sem stopku a nastražil ovary. A borec hantýrovat baj voko takto:

Je tomu asi čtyřicet let, co jsem šel z brněnského hlavního nádraží na ulici Českou na trolejbus a všiml si, že na Římském náměstí postává skupina turistů. Většinou mladé ženy, nějaký ten mladý muž a asi tak třicetiletý hovořící muž. Zastavil jsem a nastražil uši. Muž říkal asi toto:

„V krajském městě Brně máme čtyry starobylé kózelné dekle vod kanálů. Každé ten dekl vám helfne s nějakó tó životní těžkosťó. My je spolem všecky obejdeme a prubneme. První vám helfne s lávstory, druhé s hoknó, třetí s rantálama a dyž vlezete na ten čtvrté, pude vám biflovačka jedna radost.“

"V krajském městě Brně máme čtyři starobylé kanálové poklopy. Každý z nich vám pomůže s nějakými životními problémy. My spolu všechny obejdeme a vyzkoušíme. První vám helfne s láskou, druhý s prací, třetí s penězi a když se postavíte na ten čtvrtý, půjde vám učení jedna radost.

„A co je to tá hokna a rantále?“ hodí dotazník jedna z jungšálek.

„Aha, já jsem zapomňél, že néste z Brna. Hokna je makačka a rantále só prachy.“

„A kde se vzala ta jejich kózelná moc,“ háže diviznu jungšál s dlóhéma harizónama.

„No říkajó, že v těžkéch padesátéch járech se jeden velebníček modlil o pomoc vobyčejném lidem. A ve snu se mu zjevil andělské a zahlásil, že veliké Otec z nebála mu dal takovéto befel: Voběhneš kanálovy delke na tych a tych štyrech tymplech v centru Brna a požehnáš je znamením krucifixa. No a vod tý doby to fachčí.

"A co je to ta hokna arantále?" ptá se jedna z mladých děv.

"Aja, zapomněl jsem, že nejste z Brna. Hokna je práce a rantále jsou peníze."

"A kde se vzala ta jejich kouzelná moc," diví se dlouhovlasý mládenec.

"No říká se, že v těžkých padesátých letech se jeden kněz modlil za pomoc obyčejným lidem. A ve snu se mu zjevil anděl a oznámil mu, ze Otec nebeský mu dal takovýto pokyn: Oběhneš kanálové poklopy na těch a těch čtyřech místech v centru Brna a požehnáš je znamením kříže. No a od těch dob to funguje.

Tak a valíme k tym deklom. Ale bacha, nekeré dekle só na blbéch tymplech, ať vás nezramuje nejaké nafókanec v autě.“

A sajtna vyrazila. A při té šóračce jim ten borec enem tak lážo plážo hantýroval, že tadyk je káď Parnas, tadyk rathaus a ten má ve forhózu krokóša s kolcem a na fasádě šédrem fiálu, … Až doklapali k lávstorydeklu, dali si stopku. Jungšálky hóply do lajny a pomaly špacírovaly přes ten dekl. Jungšáli se lochčili pod frňák, ale nakonec naklapali k deklu taky. Co dyby to fakt fachčilo. A taky by na ně jungšálky blbě čuměly.  čuměly.

Tak a jdeme k těm poklopům. Ale pozor, některé poklopy jsou na nešikovných místech, ať vás nepřejede nějaký trouba autem

A skupina vyrazila. A při pomalé chůzi jim ten muž jen tak lážo plážo ukazoval, že tady je kašna Parnas, tady radnice a ta má v průjezdu krokodýla s kolem a na přední stěně křivou věžičku. ... Zastavili až u pokopu lásky. Mladé ženy se seřadily do řady a pomalu překračovaly poklop. Mládenci se smáli pod fousy, ale nakonec přistoupili k poklopu též. Co kdyby to opravdu fungovalo. A taky by se na ně kolegyně blbě dívaly.

Potym vodklapali k hoknovymu deklu a já hasil na Čáru na trajf. Už sem měl sekeru. Takovó sajtnu sem v tym járu zgóml eště nekolikrát.

No, přesypalo se čtyrycet járů a ve Štatlu ufachčili hafo moderny. Tří kózelné delke só pali. Enom jeden je furt na svojém placu. Na sviňu je to dekl bichlovací. Pro mě už na nic a dnešní jungšáli, kerém by to aji helflo, takovó strorku nezbaštijó.

Pak se přesunuli k poklopu práce a já pokračoval na Českou ulici na trolejbus. Už jsem měl zpoždění.

No uběhlo čtyřicet let a Brno se modernizovalo. Tři kouzelné poklopy jsou již pryč. Jen jeden je stále na svém místě. Bohužel je to poklop učení. Pro mne je už k ničemu a dnešní mládež, který by i pomohl, takové historce nevěří.

 Hlavní menu