Dódova bódka

(š) Trachťa

Volný překlad do moravštiny následuje dole

 

Náš dóda mňél maló bódku mezi baumálama v koménské kolóniji répačů v hródě. Dycky dyž jeho stařka spustila echt bóřku o hovně, zbalil kramle a zašil se do tétok bódky. Dal si chrupanca a dyž oskar zahučel za jobské bergle, hodil zpátečku na kér a věčinó tam byla klidotechna.

 

Pro zichr dyby lapl nejakó slinu, měl v kastlu kósek cvibocha, pixlu sádliska a pod deklem v hródě lampu vajnoša, vo kerym stařka neměla šajnu. A štos polének na zahajcování, dyby byla kosa.

 

V tym járu byl hrubé kilián, desina čísel bílyho sajrajtu na hródě a tak bódka měla vod dódy vopušťák. Zgóml ju šak cajzlovské čórkař, keré se na kaltnové tajm naštatlil do Brniska. Byl to čórkař fachman, fajnově vodmachloval futra bódy a nakempoval sem. Vajnoša pod delklem nevyštrachal a tak narval do štrycle akorát cviboch se sádliskem. Šóší na hajcunk dovalil dycky z valdny kósek vodcaď.

 

Nastartovala teplotechna, bílé sajrajt byl pali a tentok borec dal bódce mávačku. Dyž semka dóda naklapal, zgóml, že tadyk kdosi vegetoval. Valil to prásknót chlupatém. Chlupatí bódku probantovali a za téden odlifrovali dódovi cunt, že podlevá nich čórmen čórl cajky za pět pětek kaček pade. Dóda rozhodil kótky a mávl haluzó.

 

Za dva járy vyšťórla dódova stařka z kastlíku glét z mléna v Karlsbádu. Šrabčilo se tam, že esi chce dóda tech svéch pět pětek kaček pade curyk, ať naklape patnáctýho ledenca do mléna v Karlsbádu. Až odsypó raky tři hoďky vodpoledňa, bude tam slez vočórovanéch tymto borcem. A dyž bude mět kliku, tak mu tam tych pět pětek pade vycálujó.

 

 

 Hlavní menu

 

Dódova bódka

Volný překlad do moravštiny

 

Náš dóda mňél maló bódku mezi baumálama v koménské kolóniji répačů v hródě. Dycky dyž jeho stařka spustila echt bóřku o hovně, zbalil kramle a zašil se do tétok bódky. Dal si chrupanca a dyž oskar zahučel za jobské bergle, hodil zpátečku na kér a věčinó tam byla klidotechna.

 

Náš dědeček měl malou chatku mezi stromy v komínské zahrádkářské kolonii. Vždy, když jeho žena spustila kravál o ničem, sbalil se a odešel do této chatky. Schrupl si a když slunce zapadlo za jundrovské kopce, vrátil se zpět a zpravidla byl doma už klid.

 

Pro zichr, to dyby lapl nejakó slinu, měl v kastlu kósek cvibocha, pixlu sádliska a pod deklem v hródě lampu vajnoša, o kerym stařka neměla šajnu. A štos polének na zahajcování, dyby byla kosa.

 

Pro jistotu, to kdyby na něj přišly nějaké chutě, měl ve skříni nějaký ten suchar, plechovku sádla a pod poklopem v zemi láhev vína, o které manželka neměla ponětí. A hromádku polínek na zatopení, kdyby byla zima

 

V tym járu byl hrubé kilián, desina čísel bílyho sajrajtu na hródě a tak bódka měla vod dódy vopušťák. Zgóml ju šak cajzlovské čórkař, keré se na kaltnové tajm naštatlil do Brniska. Byl to čórkař fachman, fajnově vodmachloval futra bódy a nakempoval sem. Vajnoša pod delklem nevyštrachal a tak narval do štrycle akorát cviboch se sádliskem. Šóší na hajcunk dovalil dycky z valdny kósek vodcaď.

 

V tom roce byla velká zima, deset centimetrů sněhu na zemi a tak chatka nebyla dědou navštěvována. Všiml jsi jí ale zloděj z Čech, který na zimní období nastěhoval do Brna. Byl to zloděj odborník, opatrně odemkl dveře chatky a nastěhoval se sem. Víno pod deklem neobjevil a tak snědl jen cviboch se sádlem. Klacky na topení si vždy přinesl z nedalekého lesa.

 

Nastartovala teplotechna, bílé sajrajt byl pali a tentok borec dal bódce mávačku. Dyž semka dóda naklapal, zgóml, že tadyk kdosi vegetoval. Valil to prásknót chlupatém. Chlupatí bódku probantovali a za téden odlifrovali dódovi cunt, že podlevá nich čórmen čórl cajky za pět pětek kaček pade. Dóda rozhodil kótky a mávl haluzó.

 

Oteplilo se, sníh zmizel a tento chlápek chatku opustil. Když se přišel děda, zjistil, že tu někdo přespával. Spěchal do udat na policii. Policisté chatku prohlédli a za týden poslali dědovi zprávu, že podle nich zloděj ukradl věci (udělal škodu) za padesát korun padesát haléřů. Dědek se zasmál a mávl rukou.

 

Za dva járy vyšťórla dódova stařka z kastlíku glét z mléna v Karlsbádu. Šrabčilo se tam, že esi chce dóda tech svéch pět pětek kaček pade curyk, ať naklape patnáctýho ledenca do mléna v Karlsbádu. Až odsypó raky tři hoďky vodpoledňa, bude tam slez vočórovanéch tymto borcem. A dyž bude mět kliku, tak mu tam tych pět pětek pade vycálujó.

 

Za dva roky našla dědova manželka ve schránce dopis ze soudu z Karlových Varů, Psalo se v něm, že pokud děda chce těch svých padesát korun padesát haléřů zpět, musí přijet patnáctého ledna na soud v Karlových Varech. Ve tři hodiny odpoledne se tam sejdou lidé okradení tímto chlápkem. A bude-li mít štěstí, tak mu tam padesát korun padesát haléřů vyplatí.

 

 

 Hlavní menu