Stořka vo drakálovi pod Rotecem

(š) Trachťa

Volný překlad do moravštiny následuje dole

 

Snáď vás už břinkla vo ovary storka, jak řeznické poskok vypral z Brniska drakála, co vegetoval v Brnisku u Švarcavy. Zašil tehdá vápnisko do kože z béka. Drakál tu kožu scháloval a dyž se naglgal vasrůvky, vápnisko začalo makat a drakál natahl brka.   

 

No na lontě Obrniském, keré si análnící plancó se Štatlem brněnským, storčili šropum cosik iného. Hantýroval mně vo tym v járu devatenáct kol sedum a půl pětky stréc Machalů z Hlohovca. A to byl ajnštajn přes takovéto storky.

 

To vám jednó zakempoval u Švarcavy pod Rotecem drakál. Byl to drakál ajnštajn, kerymu u Fanóšů na Sorbonském univerzitétu nabóchali do štrycle, že drakáli nemusijó študýrovat. Stačí, dyž také drakál jednó do tédňa schlamstne dóznu nějakyho nadupanyho borca, které ševelí německó nebo anglickó řečó. A za jár za dva zgómne, jaké bude sám ajnštajn. A Frantící se lochčili, že jim drakáli s takovó flignó helfnó dat ranu německém a anglickém véškám.

 

Drakál schrastil nekolik potrobléch poskoků. S nima šontal po velikych štatlech a chálkoval ajnštajny, kerý se před nima nezašili. Nechálkoval enom dózny, ale celé borce aji s pedama. Véškám na rathauzu dycky odlifroval cunt, že dyž do véka každyho tédňa nedovalijó jeho poskoci nejakyho ajnštajna, přifrčí na névěčí plac ve štatlu, hodí blesk a štatl sfajruje.

 

V Brnisku dali borci na rathauzu dózny do holpecu a gómali, jakó flignu na drakála ušijó. No vygómali kulovy. Vytróbili teda, že keré borec vykvaltuje drakála aus, ten nafasuje řácky lovů. No korbiči ze Štatlu se kamsi zašili. Z drakála fedry mět nemuseli, ten na borce s musklama házel salám.

 

Až jednó dohasil do Štatlu kdesi vod Kuřima poéta Jura Moravské Čabrák. Ten zbalil lonťácké fištrón, doklapal ke skali pod Rotecem, kde drakál kempoval a zaperlil: „Posloché ajnštajne, tady v Brnisku chálkuješ enom samé flaksové nadupané dódy. Já by sem pro tebe měl špicové vál, takovó speciálku.“

 

Drakál nastažil ovary a Jura vařil dál: „Só na hródě tymple, na keréch dyž tédeň zakempuješ bez chálky, skléchne na tebe z nebála gómka duchála svatyho. A potem budeš drakál né vobyčejné ale vosvícené!“

 

„Hókni, kde takové tympl majó, a já roztahnu perutě a valím tam. A moje poskoky ti tu nechám jak trauf,“ zahlásil drakál. „No to zrovna negómu, ale placama doklape do Brniska z takého tympla vosvícené šaman. Radí zabóchlém, vodpárává chmurky, pro koc klohní lekvary na fajnovó fasádu a borcom bere chabrusové vály. Já rajzuju po hródě šórem, žádné takové tympl sem eště nezmerčil. Ale ty nahodíš fóglové špíz a takové tympl vyšťóráš natotata.“

 

Drakál naklapal na volné plac ke Švarcavě, roztahl perutě a vodfrčel vyšťórat takové betálné tympl. Nehókl ani ď. A pokáď už nenatahl brka, mózuje po hródě furt.

 

Vodkaď se teda nachométl krokóš ve forhózu rathausa ve Štatlu, dyž vopravdické drakál vodfrčel pali? Brněnské véšky hantýrovaly storku o drakálovi jednému paprikášskému grófovi. A ten hókl, že takého drakálovi  podobnyho vycpanyho krokóša má zašitého na svojém zámošu na hůře. Dotahli mu ho krojcmeni ze svéch čórovacích vandrů. Dyž ho měl v cimře, stařka a šropi z něho měli fedry. A tak se dohókli, že krokóša odlifrujó z Paprikášova do Štatlu. 

 

 

Hlavní menu

 

Stořka vo drakálovi pod Rotecem

Volný překlad do moravštiny

 

Snáď vás už břinkla vo ovary storka, jak řeznické poskok vypral z Brniska drakála, co vegetoval v Brnisku u Švarcavy. Zašil tehdá vápnisko do kože z béka. Drakál tu kožu scháloval a dyž se naglgal vasrůvky, vápnisko začalo makat a drakál natahl brka.

 

Snad jste již zaslechli příběh, jak řeznický pomocník odstranil z Brna draka, který se usadil v Brně u Svratky. Ukryl tehdy vápno do býčí kůže. Drak tu kůži sežral a když se napil vody, vápno začalo pracovat a drak zahynul.   

 

No na lontě Obrniském, keré si análnící plancó se Štatlem brněnským, storčili šropum cosik iného. Hantýroval mně vo tym v járu devatenáct kol sedum a půl pětky stréc Machalů z Hlohovca. A to byl ajnštajn přes takovéto storky.

 

Ve vsi Obrnislo, kterou si letopisci pletou s městem Brnem se vyprávělo dětem něco jiného. Povídal mi o tom v roce 1975 strýček Machala z Hlohovce. A to byl specialista na takovéto pověsti.

 

To vám jednó zakempoval u Švarcavy pod Rotecem drakál. Byl to drakál ajnštajn, kerymu u Fanóšů na Sorbonském univerzitétu nabóchali do štrycle, že drakáli nemusijó študýrovat. Stačí, dyž také drakál jednó do tédňa schlamstne dóznu nějakého nadupaného borca, které ševelí německó nebo anglickó řečó. A za jár za dva zgómne, jaké bude sám ajnštajn. A Frantící se lochčili, že jim drakáli s takovó flignó helfnó dat ranu německém a anglickém véškám.

 

To se vám jednou usadil u Svratka pod Červeným kopcem drak. Byl to velmi chytrý drak, kterému ve Francii na univerzitě Sorbona namluvili, že draci nemusí studovat. Že stačí, když takový drak jednou do týdne spolkne hlavu nějakého chytrého muže, který mluví německy nebo anglicky. A za rok za dva zjistí, jaký z něj bude vzdělanec. A Francouzi se usmívali, že jim draci pomocí této lsti pomohou snížit význam německých a anglických vysokých škol. 

 

Drakál schrastil nekolik potrobléch poskoků. S nima šontal po velikych štatlech a chálkoval ajnštajny, kerý se před nima nezašili. Nechálkoval enom dózny, ale celé borce aji s pedama. Véškám na rathauzu dycky odlifroval cunt, že dyž do véka každyho tédňa nedovalijó jeho poskoci nejakého ajnštajna, přifrčí na névěčí plac ve štatlu, hodí blesk a štatl sfajruje.

 

Drak si obstaral několik nepříliš inteligentních pomocníků. A s nimi obcházel velká města a polykal vzdělance, kteří se před ním neukryli. Nežral jen hlavy, ale celá těla i s botami. Radním vždy poslal zprávu, že když do konce týdne nepřivedou jeho pomocníci nějakého vzdělaného muže, přiletí na největší náměstí toho města, zapálí jej a celé město shoří.

 

V Brnisku dali borci na rathauzu dózny do holpecu a gómali, jakó flignu na drakála ušijó. No vygómali kulovy. Vytróbili teda, že keré borec vykvaltuje drakála aus, ten nafasuje řácky lovů. No korbiči ze Štatlu se kamsi zašili. Z drakála fedry mět nemuseli, ten na borce s musklama házel salám.

 

V Brně dali radní hlavy dohromady a přemýšleli, jakou lest by na draka použili. Ale nevymysleli nic. Vyhlásili tedy, že kdo draka zažene, dostane hodně peněz. Ale brněnští siláci se někam ukryli. Z draka mít strach nemuseli, toho svalnatí muži nezajímali.

 

Až jednó dohasil do Štatlu kdesi vod Kuřima poéta Jura Moravské Čabrák. Ten zbalil lonťácké fištrón, doklapal ke skali pod Rotecem, kde drakál kempoval a zaperlil: „Posloché ajnštajne, tady v Brnisku chálkuješ enom samé flaksové nadupané dódy. Já bych pro tebe měl špicové vál, takovó speciálku.“

 

Až jednou dorazil do města odkudsi od Kuřimi básník Jiří Moravský Vrabec. Ten použil zdravý selský rozum, přišel ke skále pod Červeným kopcem, kde drak sídlil, a zvolal: "Poslouchej vzdělanče, tady v Brně pojídáš jen samé šlašité chytré dědky. Já bych pro tebe měl skvělý návrh, takovou specialitu."

 

Drakál nastažil ovary a Jura vařil dál: „Só na hródě tymple, na keréch dyž tédeň zakempuješ bez chálky, skléchne na tebe z nebála gómka duchála svatyho. A potem budeš drakál né vobyčejné ale vosvícené!“

 

Drak napnul uši a Jura pokračoval: "Jsou na zemi místa, na kterých když si dáš týdenní hladovku, sjede na tebe z nebe moudrost ducha svatého. A pak budeš drak ne obyčejný ale osvícený!"

 

„Hókni, kde takové tympl majó, a já roztahnu perutě a valím tam. A moje poskoky ti tu nechám jak trauf,“ zahlásil drakál. „No to zrovna negómu, ale placama doklape do Brniska z takého tympla vosvícené šaman. Radí zabóchlém, vodpárává chmurky, pro koc klohní lekvary na fajnovó fasádu a borcom bere chabrusové vály. Já rajzuju po hródě šórem, žádné takové tympl sem eště nezmerčil. Ale ty nahodíš fóglové špíz a takové tympl vyšťóráš natotata.“

 

"Řekni mi, kde takové místo mají, a já roztáhnu křídla a letím tam. A moje pomocníky ti tu nechám za odměnu," řekl drak. "No to zrovna nevím, ale občas přijde do Brna z takového místa osvícený šaman. Radí zamilovaným, odstraňuje starosti, pro ženské vyrábí lektvary na jemnou pleť a mužským odstraňuje zdravotní problémy. Já putuji po kraji pěšky a žádné takové místo jsem doposud neviděl. Ale ty z ptačí perspektivy takové místo najdeš hned."

 

Drakál naklapal na volné plac ke Švarcavě, roztahl perutě a vodfrčel vyšťórat takové betálné tympl. Nehókl ani ď. A pokáď už nenatahl brka, mózuje po hródě furt.

 

Drak vylezl na volné místo k Svratce, roztáhl křídla a odletěl hledat takové skvělé místo. Ani nepoděkoval. A pokud už nezemřel, slídí po krajině pořád.

 

Vodkaď se teda nachométl krokóš ve forhózu rathausa ve Štatlu, dyž vopravdické drakál vodfrčel pali? Brněnské véšky hantýrovaly storku o drakálovi jednému paprikášskému grófovi. A ten hókl, že takého drakálovi  podobnyho vycpanyho krokóša má zašitého na svojém zámošu na hůře. Dotahli mu ho krojcmeni ze svéch čórovacích vandrů. Dyž ho měl v cimře, stařka a šropi z něho měli fedry. A tak se dohókli, že krokóša odlifrujó z Paprikášova do Štatlu. 

 

Odkud se tedy objevil krokodýl v průjezdu brněnské radnice, když opravdový drak odletěl pryč? Brněnští radní vyprávěli příběh o drakovi jednomu maďarskému grófovi. A ten jim sdělil, takového drakovi podobného krokodýla má ukrytého na půdě svého zámku. Přivezli mu ho křižáci ze svých loupeživých výprav. Když jej měl v pokoji, manželka a děti se jej bály. A tak se domluvili, že krokodýla pošlou z Maďarska do Brna.

 

 

Hlavní menu