Jak v Kónicách hodili mašlu chmatákovi

(š) Trachťa

Volný překlad do moravštiny následuje dole


Hafo járů temu, co byly Kónice fogařskym štatlem a čórkaři museli dávat majzla, aby nezahlásili konečnó u kónickyho fogařa.


Tehdá fičel kónické jarmark, na štrekách aji na rynku bylo vylepenéch hafo bódek s chálkó, glgačkó, zvěřinó a všelijakéma cajkama do betléma. Mezi nima córali kóničtí borci s vlečňákama a šropama, vočumovali zboží a placama aji něco kaufli. Motal se tam taky jeden chmaták z Rajhrada. Zadařilo se mu čórnót jednému sedlackymu dvě hajtry a valil s nima valdnó do Rajhrada. Než bys ale vyčadil válec, hémoni ho čapli.


Konšeli na rathausu dali befel, že chmatákovi hodí fogař špagát. No fogař šplíchl avízo, že chmatákovi zakrótit krkovicó néni štond. Vokolo šibenice je porépaná hróda, do keré nasadili žitisko. Přeci si ho nepohňápó.


Co včil, gómali konšeli. Až purkmajstrovi cosik vyhóplo v řepě. Hémon dovalil chmatáka. Ten už merčil špagát vokolo vohryzku. Purkmajstr zahlásil, že mu v Kónicách kvulivá žitisku nésó štond hodit špagát. A že si musí nechat zakrótit krkovicó ve Vanglu. „Tadyk só dva goldnovy rantále pro fogařa z Vanglu a kus špagátu k temu“, hókl purkmajstr a lifroval ho pali. Kvaltoval vošpiznót jarmark. Chmaták pleskl díkec za volenku Vanglu pro svuj věšák. Hodil slibotechnu, že fogařovi z Vanglu hókne vod kónickyho fogařa zdravicu a valil s rantálama a s rohlikem na ciferniku pali. A purkmajstr si lebedil, jak špicově a skoro zadax takovó chmuřinu rozlóskl.
 

Hlavní menu

 

Jak v Kónicách hodili mašlu chmatákovi

Volný překlad do moravštiny


Hafo járů temu, co byly Kónice fogařskym štatlem a čórkaři museli dávat majzla, aby nezahlásili konečnó u kónickyho fogařa.

Je tomu již hodně let, kdy byly (Dolní) Kounice hrdelním městem a zloději si museli dávat pozor, aby neskončili v rukách kounického kata.


Tehdá fičel kónické jarmark, na štrekách aji na rynku bylo vylepenéch hafo bódek s chálkó, glgačkó, zvěřinó a všelijakéma cajkama do betléma. Mezi nima córali kóničtí borci s vlečňákama a šropama, vočumovali zboží a placama aji něco kaufli. Motal se tam taky jeden chmaták z Rajhrada. Zadařilo se mu čórnót jednému sedlackymu dvě hajtry a valil s nima valdnó do Rajhrada. Než bys ale vyčadil válec, hémoni ho čapli.

Tehdy probíhal kounický jarmark, v ulicích i na náměstí byla umístěna spousta stánků s jídlem, pitím, zvěřinou a různými věcmi do domu. Mezi nimi se procházeli kouničtí muži s manželkami a dětmi, prohlíželi si zboží a občas i něco koupili. Poflakoval se tam také jeden zloděj u Rajhradu. Podařilo se mu ukrást jednomu sedlákovi dva koně a spěchal s nimi přes les do Rajhradu. Ale netrvalo dlouho a četníci ho chytli.


Konšeli na rathausu dali befel, že chmatákovi hodí fogař špagát. No fogař šplíchl avízo, že chmatákovi zakrótit krkovicó néni štond. Vokolo šibenice je porépali hródu, do keré nasadili žitisko. Přeci si ho nepohňápó.

Radní přikázali, že zloděj bude katem pověšen. Ale kat oznámil, že zloděje popravit nemůže. Okolo šibenice obdělali půdu a zaseli tam žito. Přece si ho nepošlapou.


Co včil, gómali konšeli. Až purkmajstrovi cosik vyhóplo v řepě. Hémon dovalil chmatáka. Ten už merčil špagát vokolo vohryzku. Purkmajstr zahlásil, že mu v Kónicách kvulivá žitisku nésó štond hodit špagát. A že si musí nechat zakrótit krkovicó ve Vanglu. „Tadyk só dva goldnovy rantále pro fogařa z Vanglu a kus špagátu k temu“, hókl purkmajstr a lifroval ho pali. Kvaltoval vošpiznót jarmark. Chmaták pleskl díkec za volenku Vanglu pro svuj věšák. Hodil slibotechnu, že fogařovi z Vanglu hókne vod kónickyho fogařa zdravicu a valil s rantálama a s rohlikem na ciferniku pali. A purkmajstr si lebedil, jak špicově a skoro zadax takovó chmuřinu rozlóskl.

Co teď, přemýšleli konšelé. Až starostu něco napadlo. Četník přivedl zloděje. Ten už viděl provaz okolo krku. Starosta mu oznámil, že ho v Kounicích nemohou kvůli žitu popravit. A že se musí nechat popravit v Ivančicích. "Tady jsou dvě zlatky pro ivančického kata a kus provazu k tomu", řekl starosta a posílal jej pryč. Spěchal obhlídnout jarmark. Zloděj poděkoval za volbu Ivančic pro své pověšení. Slíbil, že ivančickému katovi vyřídí pozdrav od kounického kata a spěchal s penězi a s úsměvem na tváři pryč. A starosta si pochvaloval, jak skvěle a téměř zadarmo vyřešil takovou nepříjemnost.

 

 

Hlavní menu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.