Hastrmanské vod koménsky skaly

(š) Trachťa 

Volný překlad do moravštiny následuje dole

 

Pod koménskó skaló vegetil svérázné hastrmánské. Baby aji šropi z něho měli fedry a tak vokolo skaly nikdo rači necóral. Dyž hastrmanské namotal tak kilo pade járů na tachálu, začal šmírovat po stařce. No ve Švarcavě už nebyla žádná hastrmanská koc volnoběh. Jednó zapsal ovarama, že v Mlynskym rybálu za Řečkanama majó negrilovó hasrtmanskó koc.

 

A tak že tam vodfrčí na čumendu. No do Ponávky je to flák štreky. Lifruje se do Švarcavy až v Komecu. Hastrmanské gómal grif, jak ubóhnót vexl na fišle. No vexl na hajtru mu vyšuměl z budky. A tak zlanařil jedného lonťáka, keré tahal zrnisko z Řečkan do koménsky mlénice, aby ho nalodil na kozlík a hodil ho až k Ponávce.

 

Dyž naplaval do rybála za Řečkanama, hodil tázanec na hastrmanskó jungšálku. Fotr hastrmanské zakéval dóznó a hókl, že si ju muže vodtahnót.  A pod fifu si zahlásil, že teďka tu bude mět aspoň veget.

 

Borec z Řečkan druhé deň nalodil hastrmanskyho aji s koc na kozlik a vylifroval je až v Koméně u Švarcavy. Co vyfasoval za tutok taxihoknu, negómu.

 

Novodurová koménská hastrmanka byla šukézní koc a placama jí aji nejaké domášovské borec vykropil hrobku. Datel z lupačky nemohl byt, hastrmanka a borec, to není sténá zvěřina. Hastrmanské placama taky fukl kocóra do tróby. Za dva járy vytlačila hastrmanka datla. A tak vegetili pod koménskó skaló tři. Moc vasrůvky nevzalo kramle a z datla byl voprsklé pakátl.

 

Baby z Bástru dycky ráno valily vokolo Švarcavy do Štatlu na Zelné rynek. Se zeleninó, vorglama, hrnkama a takovéma podobnéma krámama. Až všecko střelily, valily zpátky. A na tyto baby s prázdnó nošó hastrmánské pakátl čekal. Nechcel je utopit. Bavil se tym, že se nechal v noši nosit. Na tajno jim do ňé dycky hópl. A babky gómaly, že už só zmordovany, dyž je noša tak těžká. A hastrmanské se nechal vláčet až ke koménskymu mlénu. Potem vyskočil a zbluňkl do Švarcavy. Nekdy aji s lochecem hodil děkovanec za svezení.

 

Baby z něho měly fedry, ale negómaly, jak z teho vypochodovat. Až jedna to vyšpekulovala. A dyž ju hastrmánské pakátl jednó zastavil a chcel, aby ho vzala do noše, tak ona že né. A tak ji do noše vyhópl sám. No babka vytahla z kapsářa posvěcené růženec. A esi pré to nezabalí, přimašlí ho tym růžencem ke křižu. Na hastrmanské modlení ani křižování věčinó neplati. No tenkrát v Koméně to zafungovalolo. A vod tych járů měly baby z Bástru vod něho pokoj.

 

Vodplulo pár járů a z pakátla byl hastrmanské jungšál, keré začl lítat za kocórama.  Měl kliku, špicově trsal. Koménské jungšálky to měly rády. Dyž se ale vochométal kolem nekteré až moc, dostal vod koménských borců nakládačku. Na hródě si mohli lajsnót dat mu klepec. Ale potym se museli dlóho vyhébat Švarcavě. Né že by je chcel hastrmanské utopit, ale cédačka v ledovy vasrůvce je tak akorát na chabrus.

 

Až pohrnete špacírem pod koménskó skaló, hoďte vzpomínačku na tutok storku. Zaparkujte na chvilec a nažhavte ovary. Třebas začujete z šóší kroměvá frošálů aji hastrmansky brekeke.

 

 

Hlavní menu

 

Hastrmanské vod koménsky skaly

Volný překlad do moravštiny

 

Pod koménskó skaló vegetil svérázné hastrmánské. Baby aji šropi z něho měli fedry a tak vokolo skaly nikdo rači necóral. Dyž hastrmanské namotal tak kilo pade járů na tachálu, začal šmírovat po stařce. No ve Švarcavě už nebyla žádná hastrmanská koc volnoběh. Jednó zapsal ovarama, že v Mlynskym rybálu za Řečkanama majó negrilovó hasrtmanskó koc.

 

Pod komínskou skálou sídlil svérázný vodník. Ženské i děti z něho měly strach a tak okolo skály raději nikdo nechodil. Když vodník oslavil své stopadesátiny, začal se poohlížet do nevěstě. Ale ve Svratce nebyla žádná mladá vodnice volná. Jednou se doslechl, že v Mlýnském rybníku za Řečkovicema mají svobodnou mladou vodnici.

 

A tak že tam vodfrčí na čumendu. No do Ponávky je to flák štreky. Lifruje se do Švarcavy až v Komecu. Hastrmanské gómal grif, jak ubóhnót vexl na fišle. No vexl na hajtru mu vyšuměl z budky. A tak zlanařil jedného lonťáka, keré tahal zrnisko z Řečkan do koménsky mlénice, aby ho nalodil na kozlík a hodil ho až k Ponávce.

 

A že se tam vyrazí podívat. Ale do Ponávky je to velká dálka. Vlévá se do Svratky až v Komárově. Vodník se uměl proměnit v ryby. Proměnu v koně ale zapomněl. A tak přemluvil jednoho venkovana, který vozil obilí z Řečkovic do komínského mlýna, aby ho vzal na kozlík a dovezl ho až k Ponávce.

 

Dyž naplaval do rybála za Řečkanama, hodil tázanec na hastrmanskó jungšálku. Fotr hastrmanské zakéval dóznó a hókl, že si ju muže vodtahnót.  A pod fifu si zahlásil, že teďka tu bude mět aspoň veget.

 

Když připlul do rybníka za Řečkovicema, zeptal se na mladou vodnici. Otec hastrman pokýval souhlasně hlavou a řekl, že si ji může odvést. A pod nos si řekl, že teď bude mít alespoň klid.

 

Borec z Řečkan druhé deň nalodil hastrmanskyho aji s koc na kozlik a vylifroval je až v Koméně u Švarcavy. Co vyfasoval za tutok taxihoknu, negómu.

 

Muž z Řečkovic druhý den vzal vodníka i s nevěstou na kozlík a vysadil je až v Komíně u Svratky. Co dostal za tuto taxislužbu, nevím.

 

Novodurová koménská hastrmanka byla šukézní koc a placama jí aji nejaké domášovské borec vykropil hrobku. Datel z lupačky nemohl byt, hastrmanka a borec to není sténá zvěřina. Hastrmanské placama taky fukl kocóra do tróby. Za dva járy vytlačila hastrmanka datla. A tak vegetili pod koménskó skaló tři. Moc vasrůvky nevzalo kramle a z datla byl voprsklé pakátl.

 

Nová komínská vodnice byla baba k pomilování a občas ji i některý místní mužský vysouložil. Potomek z takového sexu nemohl být, vodnice a mužský to nejsou živočichové stejného druhu. Vodník byl také občas sexuálně aktivní. Za dva roky porodila vodnice potomka. A tak žili pod komínskou skálou tři. Neuběhlo moc času a potomka byl oprsklý fakan.

 

Baby z Bástru dycky ráno valily vokolo Švarcavy do Štatlu na Zelné rynek. Se zeleninó, vorglama, hrnkama a takovéma podobnéma krámama. Až všecko střelily, valily zpátky. A na tyto baby s prázdnó nošó hastrmánské pakátl čekal. Nechcel je utopit. Bavil se tym, že se nechal v noši nosit. Na tajno jim do ňé dycky hópl. A babky gómaly, že už só zmordovany, dyž je noša tak těžká. A hastrmanské se nechal vláčet až ke koménskymu mlénu. Potem vyskočil a zbluňkl do Švarcavy. Nekdy aji s lochecem hodil děkovanec za svezení.

 

Ženské z Bystrce vždy ráno chodily okolo Svratky do Brna na Zelný trh. Se zeleninou, ořechama, hrníčkama a podobnýma věcma. Až všechno prodaly, vracely se zpět. A na tyto ženy s prázdnou nůší mladý vodník čekal. Nechtěl je utopit. Bavil se tím, že se nechal v nůši nosit. Nenápadně jim vlezl do nůše. Ženské si myslely, že už jsou hodně unavené, když je nůše tak těžká. A vodník se nechal se nést až ke komínskému mlýnu. Pak vyskočil a skočil do Svratky. Někdy i se smíchem poděkoval za svezení.

 

Baby z něho měly fedry, ale negómaly, jak z teho vypochodovat. Až jedna to vyšpekulovala. A dyž ju hastrmánské pakátl jednó zastavil a chcel, aby ho vzala do noše, tak ona že né. A tak ji do noše vyhópl sám. No babka vytahla z kapsářa posvěcené růženec. A esi pré to nezabalí, přimašlí ho tym růžencem ke křižu. Na hastrmanské modlení ani křižování věčinó neplati. No tenkrát v Koméně to zafungovalolo. A vod tych járů měly baby z Bástru vod něho pokoj.

 

Ženské se ho bály, ale nevěděly, jak z toho vybruslit. Až jedna dostala nápad. A když ji mladý vodník jednou zastavil a chtěl, aby ho vzala do nůše, tak odmítla. A tak jí do nůše skočil sám, A žena vytáhla z kapsáře posvěcený růženec. A jestli prý ji nedá pokoj, přiváže ho tím růžencem ke kříži. Na vodníky modleni ani křižováni většinou neplatí. Ale tenkrát v Komíně se to povedlo. A od té doby měly ženské z Bystrce od něj pokoj.

 

Vodplulo pár járů a z pakátla byl hastrmanské jungšál, keré začl lítat za kocórama.  Měl kliku, špicově trsal. Koménské jungšálky to měly rády. Dyž se ale vochométal kolem nekteré až moc, dostal vod koménských borců nakládačku. Na hródě si mohli lajsnót dat mu klepec. Ale potym se museli dlóho vyhébat Švarcavě. Né že by je chcel hastrmanské utopit, ale cédačka v ledovy vasrůvce je tak akorát na chabrus.

 

Uběhlo několik let a z fakana vyrostl vodnický mládenec, který začal běhat za děvčaty. Měl štěstí, skvěle tančil.  Komínská děvčata to měla ráda. Když se však točil kolem některého příliš, dostal od komínských mládenců výprask. Na zemi si mohli dovolit dát mu nářez. Ale pak se museli dlouho vyhýbat Svratce. Ne, že vy je chtěl vodník utopit, ale koupel v ledové vodě je tak akorát na onemocnění.

 

Až pohrnete špacírem pod koménskó skaló, hoďte vzpomínačku na tutok storku. Zaparkujte na chvilec a nažhavte ovary. Třebas začujete z šóší kroměvá frošálů aji hastrmansky brekeke.

 

Až půjdete na procházku pod komínskou skálu, vzpomeňte si na tento příběh. Zastavte se chvíli a napněte uši. Třeba uslyšíte v křoví kromě žab i vodnické brekeke.

 

 

Hlavní menu