Kam valil Jura Birkůj kolco?

(š) Trachťa

Volný překlad do moravštiny následuje dole

 

Storku vo kolcu sem gómal už vod jungšálskéch járů. Jednó sem se na sviňu nachométl v sajtně, kerá z hecu voprubovala rajz z Lednice do Štatlu po svéch kopytech. Na tachálu sem měl tehdá 23 járů a štreka koštovala 55 kiláků. Klapali sme to v tahu deset a půl hoďky. Do Štatlu sme dovalili tak zmordovaní, že duchny v šalině vyhópli ze sicen a meldovali: "Vemte plac borky a borci". Gómali snáď, že sme sajtna kriplů.

A na sviňu byl náš dóda majstr kolářské. A tak sem gómal, že ubóchnót holcnové kolco néni žádná brnkačka. Neubóchne se za dvě tři hoďky a holcna musí bét suchá. A přitem storka hóká, že Jura Birků zmákl sejmót baumál, ubóchnót z něho kolco a dovalit ho na Zelné rynk do Štatlu od vyhópnutí oskara nad valdnu do jeho zálezu.

Negdo nám tady valí klíny do štrycle. Kéma měl stréca v Hlohovcu. To je pár kiláků vod Lednice. Stréc byl patriot ze Štatlu. Co odvalil do duchny, lajfčil v Hlohovcu. Měl skoro devět pětek járů na tachálu, ale byl to ajnštajn přes takovéto storky. Zvědavé sem naklapal do Hlohovca a stréc začali hantýrovat:

Pár kiláků vod Lednice, kósek vod čáry Moravské hródy s Rajchem, byl v oltovéch járech vyplácnuté lont, kerému hókali Obrnisko. Ve valdně u rybála tam béval jégrhaus.

Jednó, dyž už měl kolářské Jura Birkůj po šichtě a poglgával vajnoša před lednickó palušó, přirazil fořt z obrniského jégrhauzu. Dotahl kolco s dvóma přefláknutéma šprušlama na remont. A Jura hodil slibotechnu, že až to bude fertik, dovalí po šichtě kolco do jégrhauzu. Štamgasti se lochčili, že je Jura těžká slibotechna a fořt bude muset pro kolco přihrčet sám. "Tak vo co, borci?" hókl Jura. "Vo dva žbánky vajnoša, že s kolcem do Obrniska dolkapu."

Druhé den zmákl Jura remont. Do kolca nabóchal dva novodurové šprušle. Po šichtě se nachálkoval a vymlaskl decko vajnoša. Flákl kolco na tragač a valil do jégrhauzu do Obrniska. Štreka koštovala slabé dvě hoďky. S fořtem do sebe kopli eště nejaké vajnoš. Štreka curyk byla v kopru. Hópli teda na strožok. Fořt ke stařce a Jura v kamrlíku na sólovku. Dyž oskar začal hajcovat, vyhópl Jura z kamrlíka a valil curyk do Lednice s rantálama v kapsířovi a s kusem flakse z kaňóra v kabeli.

Po nejakéch járech se této storky domákl ingóst, keré šrajbčil anále. Nic moc storka, hókl si pod frňák, a uvařil křivárnu. Z jégrhauzu v Obrnisku ufachčil rathaus v Brnisku. Z remontu dvóch přefláknutéch šprušlů ufachčil ubóchnutí novodurovyho kolca ze sejmutyho  baumálu ve valdně. Dva žbánky vajnoša přečachroval na dvanáct toláčů a zaflignil aji s járama. K temu dohókl, že Jurovi s kolcem helfl sám rohaté. A že kvuli temu byla vod tych járů Jurova lajfka těžké levingston.

Jaké nahodit šlusové vál? Takto se šrajbčijó storky pro jungšálské borce a borky.

Hlavní menu

Kam valil Jirka Birk kolo?

Volný překlad do moravštiny

Storku vo kolcu sem gómal už vod jungšálskéch járů. Jednó sem se na sviňu nachométl v sajtně, kerá z hecu voprubovala rajz z Lednice do Štatlu po svéch kopytech. Na tachálu sem měl tehdá 23 járů a štreka koštovala 55 kiláků. Klapali sme to v tahu deset a půl hoďky. Do Štatlu sme dovalili tak zmordovaní, že duchny v šalině vyhópli ze sicen a meldovali: "Vemte plac borky a borci". Gómali snáď, že sme sajtna kriplů.

Pověst o kole jsem znal již od mládí. Jednou jsem se bohužel ocitl v partě, která z hecu vyzkoušela pochod z Lednice do Brna. Bylo mi tehdy 23 let a délka pochodu byla 55 kilometrů. Šli jsme ji bez větší zastávky deset a půl hodiny. Do Brna jsme dorazili tak zničení, že důchodci v tramvaji se zvedali ze sedadel a říkali: Pojďte si sednout mládeži. Mysleli snad, že jsme skupina tělesně postižených.

A na sviňu byl náš dóda majstr kolářské. A tak sem gómal, že ubóchnót holcnové kolco néni žádná brnkačka. Neubóchne se za dvě tři hoďky a holcna musí bét suchá. A přitem storka hóká, že Jura Birků zmákl sejmót baumál, ubóchnót z něho kolco a dovalit ho na Zelné rynk do Štatlu od vyhópnutí oskara nad valdnu do jeho zálezu.

A navíc byl náš dědeček mistr kolář. A tak jsem věděl, že vyrobit dřevěné kolo není vůbec jednoduché. Nevyrobí se za dvě tři hodiny a dřevo musí být suché. A přitom pověst říká, že Jirka Birk zvládnul porazit strom, udělat z něj kolo a dokoulet je na Zelný rynk v Brně od východu do západu slunce.

Negdo nám tady valí klíny do štrycle. Kéma měl stréca v Hlohovci. To je pár kiláků vod Lednice. Stréc byl patriot ze Štatlu. Co odvalil do duchny, lajfčil v Hlohovcu. Měl skoro devět pětek járů na tachálu, ale byl to ajnštajn přes takovéto storky. Zvědavé sem naklapal do Hlohovca a stréc začali hantýrovat:

Někdo nám tu valí šrouby do hlavy. Kamarád měl strýčka v Hlohovci. To je několik kilometrů od Lednice. Strýček byl rodilý Brňák. Když odešel do důchodu, žil v Hlohovci. Bylo mu téměř devadesát let a byl to znalec podobných pověstí. Zvědav jsem přijel do Hlohovce a strýc začal vyprávět:

Pár kiláků vod Lednice, kósek vod čáry Moravské hródy s Rajchem, byl v oltovéch járech vyplácnuté lont, kerému hókali Obrnisko. Ve valdně u rybála tam béval jégrhaus.

Několik kilometrů od Lednice, kousek od hranice Moravy s Rakouskem se nacházela vesnička s názvem Obrnisko. A v lese u rybníka tam byla myslivna.

Jednó, dyž už měl kolářské Jura Birkůj po šichtě a poglgával vajnoša před lednickó palušó, přirazil fořt z obrniského jégrhauzu. Dotahl kolco s dvóma přefláknutéma šprušlama na remont. A Jura hodil slibotechnu, že až to bude fertik, dovalí po šichtě kolco do jégrhauzu. Štamgasti se lochčili, že je Jura těžká slibotechna a fořt bude muset pro kolco přihrčet sám. "Tak vo co, borci?" hókl Jura. "Vo dva žbánky vajnoša, že s kolcem do Obrniska dolkapu."

Jednou, když už měl kolář Jirka Birk po práci a popíjel vínko před lednickou hospůdkou, dorazil tam hajný z obrniské myslivny. Přivezl na opravu kolo se dvěmi přeraženými loukotěmi. Jirka mu slíbil, že až to bude hotové, doveze kolo do myslivny. Stálí zákazníci se smáli, že to Jirka jen slibuje, a nakonec si bude muset hajný pro kolo i přijet. Tak o co, pánové? Zeptal se Jirka. O dva džbánky vína, že kolo do Obrniska dovezu.

Druhé den zmákl Jura remont. Do kolca nabóchal dva novodurové šprušle. Po šichtě se nachálkoval a vymlaskl decko vajnoša. Flákl kolco na tragač a valil do jégrhauzu do Obrniska. Štreka koštovala slabé dvě hoďky. S fořtem do sebe kopli eště nejaké vajnoš. Štreka curyk byla v kopru. Hópli teda na strožok. Fořt ke stařce a Jura v kamrlíku na sólovku. Dyž oskar začal hajcovat, vyhópl Jura z kamrlíka a valil curyk do Lednice s rantálama v kapsířovi a s kusem flakse z kaňóra v kabeli.

Druhý den provedl Jirka opravu. Do kola nasadil dvě nové loukotě. Po práci se najedl a dal si deci vína. Naložil kolo na trakař a vyrazit do myslivny do Obrniska. Trvalo mu to slabé dvě hodiny. S myslivcem vypili ještě nějaké víno. Zpáteční cesta byla už nemyslitelná. Ulehli tedy na slamník. Myslivec k manželce a Jirka sám do kamrlíku. Když začalo hřát slunce, vyběhl Jirka z kamrlíku a spěchal zpět do Lednice s penězi v kapse a kusem kančího masa v tašce.

Po nejakéch járech se této storky domákl ingóst, keré šrajbčil anále. Nic moc storka, hókl si pod frňák, a uvařil křivárnu. Z jégrhauzu v Obrnisku ufachčil rathaus v Brnisku. Z remontu dvóch přefláknutéch šprušlů ufachčil ubóchnutí novodurovyho kolca ze sejmutyho baumálu ve valdně. Dva žbánky vajnoša přečachroval na dvanáct toláčů a zaflignil aji s járama. K temu dohókl, že Jurovi s kolcem helfl sám rohaté. A že kvuli temu byla vod tych járů Jurova lajfka těžké levingston.

Za nějaký rok se se s tímto příběhem seznámil písař, který psal letopisy. Nic moc příběh, řekl si pod fousy, a upravil jej. Z myslivny v Obrnisku udělal radnici v Brně. Opravy dvou loukotí změnil na výrobu nového kola ze stromu poraženého v lese. Dva džbánky vína upravil na dvanáct tolarů a pozměnil i letopočet. K tomu dodal, že Jirkovi s kolem pomáhal sám čert. A že kvůli tomu měl Jirka v životě samé problémy.

Jaké nahodit šlusové vál? Takto se šrajbčijó storky pro jungšálské borce a borky.

Co říct na závěr? Takto se píší příběhy pro mládež.

 

Hlavní menu