Fóry v brněnštině 

(nové věci jsou vždy nahoře)

Lampasák na execírplacu zahlásil:
- Neska budem házet meresjeva po rovný zemi.
Ňáké nadupané borec zašveholil:
- Ale dyť Zem je přecik gulatá.
A lampión na to vaří:
- Kdo měl tu hlášku?
Vojcli se začli lochčit a jeden hlásí:
- Koperník.
A guma hókl befel:
- Koperník, z lajny aus!

Klape si to Anča po Žebálu a vokolo smykuje Fanóš na raku.
,,Kam hrneš, Ančo?“
,,Do Štatlu.“
,,Poslóché, já tě veznu na štanglu a vodlifruju tě tam.“
Anča teda hodí sicnu na štanglu, Fanóš to rozpeckuje a za chvilec só ve Štatlu. Dyž Anča hópne aus, lapne rajče do ksichtu, naježí se a hókne:
,,Fanóšu, kurňa, tys na mě uvařil podělávku! Na čem sem to sicnila? Dyť ten rak je babské a nemá žádnó štanglu!“

Sicní borec v paluši, před sebó má škopek, lajnu panáků a bulí.
Přinde k němu kamoš a háže dotazník, proč je tak zdrblé.
,,To je zase tédeň k prdu.“
,,Kemo, co brbleš jak pivo v šestru?“
,,No šópl sem si v pondělec vykaltnit do mrazáku pivsona a vypařilo se mně to z řepy. Flaša prdla, v mrazáku bordel a pivson valil do šmelcu.
Večír sem dal píct picu, hodil sem šlofíka a spálil ju na uhel. V kéru byla rychna jak sviňa.
V úterec sem pichl hadry do wirpůlky, vodklapal sem do hokny a makal sem až do večera. Hadry mně vyšuměly z budky a dyž sem je ve středu z tatramatky vycasnoval, už fest štyngčily.
No a před chvíló mně hodila drát moja přísavka ze špitlu, že je nabóraná a ešče k temu čeká dvojky.“
,,Kurňa, tak to si teda v gébišu. No poslóché, existuje vubec neco, co bys dokázal vytahnót včas?“

Hókne mladé felčar jařinama unavenýmu dokimu:
„Tych chabrusů je fakt hafo, jak z teho mám nezpakatět?“
Doki nahodí rohlík a šplíchne:
„Dyž za tebó doklape čmudil, hókneš mu, že to má z rauchčení. Fetingrovi zahlásíš, že je to z áčka, vyžranýmu, že to má ze sulcu, vychrtlýmu zaséc, že málo cháluje. Sporcmenovi a solviňákovi hókneš, že maká jak brazilec, flinkovi, že se moc fláká, pubošovi, že je to juhanské chabrus a gerontovi, že je to na starý kolena v rychtyku. Co máš hóknót švajnšmekrovi, listokřupovi, vysolárkovanýmu nebo vyblajchovanýmu ti snáď hantýrovat nemusím, to už vygómeš sám, dyž máš ty červený noty z mediny.
Potym mu našrajbčíš patáky vod dílera, vod kerýho máš těžký love. Dyž bude remcat, že už je zobal a bylo mu z nich levě, hókneš, že felčar si ty, že musí taky něeco skósnót a že ty patáky začnó fachčit, až dyž se hážó za žebř aspoň pár metrů. Dyž se bude fest šprajcovat, čenžneš mu je za patáky vod inčího super dílera a špíchneš, že só vygómaný třebas ve Švajcu.“
„A co dyž za mnó doklape borec, keré nerauchčí, nechlašče, nemá vanu a nehokní jak bakelit?“
„Temu hókneš, že ten chabrus fligní nebo že só to psychosomatický války a vodlifruješ ho za kemó psychóšem.“
„A co dyž ke mně naštychuje curyk?“
„Potym ho vodlifruješ na echt vobšpiz ke spešl fachmanům nebo do nemálu. Než to šecko zmáknó, vodvalí jár do kopru. A dyby to šecko předéchal a hodil k tobě navrátila, bude mět už inčí chabrus.“
„Děkovanec za betálný cundy, už z té praxe nemám fedry, bude ze mě na sichr vylochčené felčar.“

Koronafóry.

Dneska sem valil z kaufu a hňácl sem do hovna vod čokliska. No v tym koronadeklu na čuňu taky všade hovno merčím.
Dnes jsem šel do obchodu a šlápl jsem do psího hovna. No v té roušce taky všude hovno vidím.

Mázl sem na kaltkysnu mapáč celý hródy. Vzal sem do pazór šicgumu s tym, že do kerýho fleku picnu, tam povalíme po koronatajmu na dovču. No migl sem do té ajskysně.
Pověsil jsem na ledničku mapu celé země. Vzal jsem do rukou prak s tím, že do kterého místa trefím, tam pojedeme po době koronavirové na dovolenou. Trefil jsem však do ledničky.

Kolik neska koštuje hoďka se šmetynó? Tác za štrych s koronadeklem na čuni a tři táce bez dekla.
Kolik dnes stojí hodina s protitutkou? Tisícovka za soulož s rouškou, tři tisíce bez roušky.

Pasovó časůvku to máme, na paprče vyšpricujem víc alkeca, než vychlaščem.
Je to špatná doba, na ruce nastříkáme více alkoholu, než vypijeme.

Borci, esi vám kvůlivá koronáčovi vystavili červenó kartu na gólku, to vám Velké Kiloš buchl anmestiju.
Chlapi, pokud vám kvůli koronaviru nepovolili svatbu, tak to vám Pánbu prominul trest.

Po karantýně bude polovica kocórů v jináču. A druhá polovica bude mět némlich takovó ranu. Bauchec nafulované sulcem.
Po karanténě bude polovina žen v jiném stavu. A druhá polovina bude tak vypadat. Břicho naplněné špekem.

Sněhura má už enem šest škrčků. Kéchala šópli do karantýny.
Sněhurka má již jen šest trpaslíků. Kejchala poslali do karantény.

Sněhura má už enem pět škrčků. Kéchala šópli do karantýny a Šmudlu za katr. Nebyl vysazené na hygiénu podlevá not.
Sněhurka má již jen pět trpaslíků. Kejchala poslali do karantény a Šmudlu za mříže. Nedodržoval hygienu podle předpisů.

„Máte ešče ňákýho móčmena,“ ptá se rasken ve vyrabovaným kvelbu. „Máte štígro,“ hókne kaufman, „no už enem zašité v čoklvuřtu.“
„Máte ještě nějakou mouku,“ ptá se starší muž ve vykoupeném obchodě. „Máte štěstí,“ řekne obchodník, „ale už jen ukrytou v levném salámu“.

Šropi, umývéte si pazóry, ináč lapnete teho koronáča. Nezakalíte kvůlivá němu, no bacha, v našem špitlu nemajó wifinu.
Děcka, myjte si ruce, jinak chytnete ten koronavirus. Neumřete na něj, ale pozor, v naší nemocnici nemají WiFi.

S borcama, co hodili zpátečku z Makarónie, hantýrujte enem skajpem nebo si šrajbčite mélama. Ale bacha, musíte mět špicové antivirák, abyste koroňáka nelapli aji po netu.
S klukama, kteří se vrátili z Itálie, komunikujte jen pomocí Skype a e-mailama. Ale musíte mít kvalitní antivirový program, abyste koronavirus nechytili přes internet.

Mám betálnó stařku. Vyfasoval sem prezent k narglám. Dva tédně dovča ve Wuchan-štatlu na sólovku a životko na dva melóny.
Mám skvělou ženu. Dostal jsem dárek k narozeninám. Dva týdny dovolené ve Wuchanu pro jednoho a životní pojištění na dva milióny.

Prvé ťuhýk na koronáča v Čobolsku. Na babu ve špajzu zhučely dva metráky móčmena.
První mrtvá na koronavirus na Slovensku. Na ženu ve spíži se zřítily dva metráky mouky.

V idiotboxu hókali, že do apatyky máme valit po štyrech. No, su snáď ňáké čokl?
V televizi říkali, že do lékárny máme vstupovat po čtyřech. Copak jsem nějaký pes?

Gómu, že na teho koronáča ufachčili vobjednávku babáči. Stopka na fusec, stopka na sicunk v knajpě a z hokny hnedka na domášov.
Myslím, že si ten koronavirus objednaly ženské. Žádný fotbal, žádné sezení v hospodě a z práce hned domů.

No vono se lehko hókne, abysme měli na čuňi furt ňáké lajntuch. Dyž sem to sfachčil před pětkó járů ve špórkasi, vyfasoval sem za to vosn járů natvrdo.
Ono se to lehce řekne, abysme měli neustále zakrytý obličej. Když jsem to udělal před deseti lety v bance, dostal jsem za to osm let nepodmíněně.

Poslóchéte borci a borky, dyž sme sfókli ufachčit ňáké ten melón koronadeklů na čuňu, tak bysme mohli zmáknót aji zaplácat rygóly na ulicách.
Slyšte panové a dámy, když jsme dokázali vyrobit nějaký ten milión roušek, tak bychom mohli zvládnout i opravit výtluky v ulicích.

Zachrmlal sem před komplem a pustil se antivirák.
Zakašlal jsem před počítačem a spustil se antivirový program.

Koc, ty máš špicové koronadekl na čuni, poď se mnó do karantýny.
Děvče, ty máš krásnou roušku na obličeji, pojď se mnou do karantény.

Hajfa v karatýně nemusí piglovat kér ani mět špicové vohoz. Nikdo nedoklape!
Dáma v karanténě nemusí uklízet ani se hezky oblékat. Nikdo nepřijde.

Předéchat karantýnu néni těžká pasovka, průpal by byl, dyby típli net.
Přežít karanténu není velký problém, průšvih by byl, kdyby vypnuli internet.

Borec háže tázanec stařce: „Kam valíš, že na sebe patleš šminky?“ „Na balkec!“
Muž se ptá manželky: „Kam jdeš, že se maluješ?“ „Na balkón.“
 

Agent s erbovačkó: Esi máte ňáké dotazník kvůlivá erbovačce, sem s nim.
Stréc Krchňák: Moja tetka vzala čáru za kopečky už před druhó hródovó mlató. Můžete mně hóknót, kdy po ní zkasíruju špicové vilahaus nekde ve Švajcu?
Agent (chvilec čumí do kafáča): Jasnačka, bude to 25. březenca járu 20 kilo 27.
Stréc Krchňák: A sichrglét mně na to máznete?
Agent: Zvonky vylóskaný z kafáblovýho lógru hážu bez sichrgléta.

Hantýruje koc s borcem:
- Zabrósíš semo tamo na škopek?
- Jasnačka, v putyce su každé deň.
- A kolik krýglů hodíš za žebřík?
- Věčinó tři kósky.
- Jak dlóho líceš do knajpy?
- No už to bude dvě pětky járů.
- A kolik koštoval v průměru jeden kósek?
- Dvě pětky kačen.
- Hmm, dyž si to tak v dózně zrechním, to je za metr osnáct kilo. Za jár to koštuje přes dvě pětky táců a za dvacet járů přes štyry kila táců. No dybys nebyl každé deň vylepené v tym pajzlu, tak by si mohl kaufnót snovó káru.
- A ty sosáš škopky?
- Neé, já do putyk nelófruju a škopky nesrkám.
- Špica, no a kde máš tu snovó káru?


Fotr vrazí jungšálovi pětikilo a hókne: „Val do Štatlu za šlapkama a nedoklapé curyk dokáď ňákó nejakó nepřefikneš. Ať je z tebe konečně hůlka, co čítanku zgómla.“ Synátor sbalil pětikilo a smykoval do Štatlu. Haltl u pavlačáku, kde na gánku sicnila jeho oldmutra. „Kam valíš,“ háže dotazník. „Fotr mě šópl pětikilo a já valím za šlapkama, abysem konečně vokoštoval čítanku.“ Jak oldmutra začula vo pětikilu, hodila mu zvadlo k sobě a šplíchla: „Se mnó taky zgómneš, co je to čítanka.“
Dyž hodil jungšál navrátila na domášov, mázl fotr dotazník, esi už vokoštoval čítanku. Jungšál hókl, že vošukal jeho mutru. Fotr ho čapl za flígr a jékl: „Tak tys mě vošukal mutru!“ A jungšál na to: „Tato nerapluj, ty šukáš moju mutru imrvére a já taky nedělám vlny.“

Šest verzí snad nejznámějšího brněnského vtipu:

1/ Na Zelném rynku v horkém letním odpoledni pije kořeň vodu z kašny. Klape si to okolo origoš ze štatlu a povídá:
- Ty, kemo, nechlemsté tu vasruvku, chčíjó do teho morgoši a blijó tam zkalení rybízci!
Borec se otočí, čumí jak trubka a povidá:
- Prosím? … Promiňte, já vám nerozumím.
- Hókám, neglgé tu vasrůvku. Morgoši do ni chčijó a zkalení rybízci blijó, zvopakuje místňák.
Borec celé zmatené otře hubu a říká:
- Já, já se obávám, že nerozumím vašemu přízvuku, přijel jsem z Prahy a ještě …
- Jo ták, vy ste z Prahy, skočí mu do řeči ten Brňák:
- Tož pite pomalu, pane, je to studené.
 

2/ U kašny Parna.
- Co to chlaščeš za vasrovicu kemo, vždyť do teho chčijó všici fógli ze štatlu, praví rodilý Brňan muži, který pije vodu z kašny. Muž mu odvětí:
- Promiňte pane, nerozumím vám, víte já jsem z Prahy. Brňan na to:
- Pijte pomalu pane, voda je studená.


3/ Přirazí Cajzl šnelcugem na rolu z Práglu. A že má sušák, klape štatlem, esi nesplaší nejakó glgačku. Na Zelňáku špizne v Parnasu vasrůvku a už ju glgá. Valí kolem štatlař a hókne mu:
- Kemo, neglgé to, bruncnijó do teho morgoši!
- Heléé, co povídááš? - Ále nic, glgé langzam, je to kaltnový.
 

4/ V Brně na Zelňáku pije chlápek vodu z kašny. Přijde k němu Brňák a povídá:
- Ty, kemo, nechlemtéé tu vasruvku z té kaserně. Blijó do teho zkalení fetoši a chčijó do teho morgoši!
Chlápek se otočí:
- Hele pane, já vám vubec nerozumím, já jsem z Prahy.
- Jo, povídal jsem, voda je to dobrá, ale studená, tak pijte pomalu, ať se nenachladíte.
 

5/ Přijede pražák do Brna a dostane žízeň. Tak se zastaví u kašny a chystá se pít. Vidí ho Brňák a říká:
- Kemo, poslóché, nechlašči tu vodu, chčijó do teho morgoši.
- Promiňte, ale já vám vůbec nerozumím, já jsem z Prahý.
- Říkám, abyste pil pomalu, ta voda je studená.

6/ ...cajzl, hned jak Velké Kiloš pustil zoncnu, litá po Štatlu.
K víčeró to doklape na Zelňák. Celé vyhotovené a spařené začne lemtat wasr z kašny.
Kolem de betelné pasr a proto hned do něho začne :
Ty kemo, nelemté ten wasr, tam ščijó morgoši!!
Cajzl negome která páčka.
A tlačí : Cože?? Já Vám nerozumím, já jsem z Prahy....
Pasr ho znova zgomne a hned byl v domášově..
...pi pomalu, je to studený
 

Hlavní menu